Obr. 1 - chybně provedené zateplení soklu
Během termovizního měření se setkávám s velice častým jevem a to s nedostatečným protažením zateplení stěny až na sokl. Většinou k tomu dochází při zateplení starších domů, kdy sokl je obložen rozličným keramickým obkladem nebo je tvořen kvádry s různými reliéfními vzory až do úrovně obytného podlaží. Lidé si říkají, že by bylo škoda tohle zakrýt (třeba i částečně) izolaci a nechají si zateplit obvodové zdivo jen do úrovně soklu (viz. obr 1). V důsledku nedostatečné tepelné izolace mezi soklem a obvodovou zdí vznikne významný tepelný most. V zimních měsících pak dochází k prostupu chladu tímto tepelným mostem, který ochlazuje spodní partie vnitřní strany obvodové zdi.
Většinou před zateplením budovy dochází k výměně starých oken za nová s lepší tepelnou izolaci a hlavně s lepší těsnosti. Utěsněním oken a provedením zateplení budovy přestane objekt přirozeně „dýchat” a dochází k postupnému zvýšení koncentrace vlhkosti v některých místnostech budovy. V důsledku chladných míst, která vznikají vlivem prostupu chladu přes tepelné mosty v partii soklu, dochází na těchto místech ke kondenzaci vlhkosti (viz. článek kondenzace vlhkosti). Vlhká místa jsou pak živnou půdou pro vznik různých plísní.
Obr. 2 - podstatně lépe provedené zateplení soklu
Pro zamezení vzniku výše uvedeného tepelného mostu je nutné prodloužit zateplení obvodové stěny až na sokl minimálně o 20 cm a posunout tak gradient prostupu chladu níž mimo oblast vnitřní stěny (viz. obr 2).
Správně by měl být sokl taky zateplen, byť slabší vrstvou izolace až pod úroveň terénu.
Více informací o problematice zateplení soklu si můžete přečíst zde.
Na několika termosnímcích může vidět, jak vypadají vnitřní prostory při nesprávně zatepleném soklu.