Vliv větru na ochlazování interiéru v zateplených zděných domech

Cílem tohoto článku je poukázat na jev, který bychom u zateplených zděných staveb nečekali, a to je ochlazování obvodových stěn interiéru působením větru. V místech, kde vanou trvalé a intenzivní větry, je nutné dbát na zvýšenou těsnost obálky budovy, protože vítr má významný podíl na snížení komfortu bydlení.

 

Občas se stává, že za větrného počasí dochází v interiéru domu k výraznému poklesu teploty v důsledku prochlazování obvodových stěn a průniku studeného vzduchu. Tento jev lze nejvíce pocítit u nových, nízkoenergetických domů. Jejich majitelé mají určité očekávání o ekonomickém provozu domu a následně zjišťují, že výsledek neodpovídá vynaloženým prostředkům. Dále tento jev nepřímo pociťují majitelé starších, zateplených domů, kdy po zateplení obálky domu dojde k snížení úniku tepla a zvýšení pocitové pohody, ale finanční úspora není taková, jakou si představovali. O to víc je překvapující fakt, že se jedná o zděné konstrukce domů se zateplením, u kterých se očekává, že k takovým jevům nemůže docházet. Příčinou ochlazování jsou netěsnosti v obálce budovy.

U roubenek nebo dřevostaveb je toto riziko sice větší, protože se naskýtá větší množství netěsností (více zde), kterými může docházet k průniku studeného vzduchu do interiéru domu, avšak již v etapě realizace se více dbá na těsnost obálky domu oproti staveb zděných budov.

 

V tomto článku se budu zabývat pouze zděnými domy, protože u těchto se často na jejích preciznost provedení práce nehledí. Stává se, že mezery mezi tvárnicemi jsou jen přikryty interiérovou omítkou, a to namísto přesné vyzdívky či malty. Stavebníci předpokládají, že vnější tepelná izolace tento nedostatek odstraní. U pasivních domů je nezbytností provedení testu průvzdušnosti v době realizace, který odhalí spoustu netěsností. Ty lze jednoduše během realizace stavby odstranit. U nízkoenergetických domů se však tento test nedělá, proto je mnohem složitější odstranit netěsnosti obvodového pláště budovy po jeho dokončení.

 

Popíšu 3 různé zajímavé případy zděné konstrukce, kde docházelo nebo může docházet k výše uvedeným problémům:

 

1. Chybné ukončení horní části zateplení obvodové stěny

 

V tomto případě se jedná o dům, který má obvodové zdivo z 30cm porothermu a je zateplený 10cm polystyrénem. Dům je umístěn v údolí, kde často vanou větry z jednoho směru. Při větrném počasí dochází k výraznému ochlazování obvodové stěny prvního patra z návětrné strany. Dům má mansardovou střechu s polovalbou, kde podhled, přesahující obvodovou stěnu, je pobit palubkami. Otvor v náběžné hraně střechy (mezi střechou a podhledem) je vyplněn sítem proti ptákům (zabránění hnízdění).

Při stavbě domu došlo k několika pochybením a jedním z nich bylo, že věnec domu byl vybetonovaný předčasně a stěna byla o 2 řady tvárnic nižší, než stanovil projekt. Po dostavění stěny na požadovanou výšku byla na ni ukotvena pozednice. Z toho důvodu je vidět na termosnímcích výrazně prochlazený pruh uprostřed stěny – věnec domu.

 

 

Při hledání příčin prochlazení stěny výrazně pomohly fotografie, které majitel pořizoval v průběhu realizace domu. V době digitálních fotoaparátu doporučuji všem, aby si vytvářeli fotodokumentaci pří výstavbě domu, protože i nepatrný detail může být důležitý pro zpětnou analýzu případných problémů. V tomto případě bylo z fotografií zřejmé, že ochlazovaná část stěny je tepelně izolovaná, ale není až do konce stěny (pár centimetrů chybí). Na dostavění zbývající části stěny nad věncem byly často použity obité tvárnice, které přesně na sebe nedoléhaly.

Působením větru docházelo k průniku studeného vzduchu přes náběžnou hranu do mezistřešního prostoru, kde vlivem turbulencí se dostal mezi tepelnou izolací a stěnu domu. Pokud je polystyrén přilepený pouze na tzv. buchty, tak studený vzduch se může prochladit významnou část obvodové stěny. Z tohoto důvodu je nezbytné v době realizace provést začištění horního ukončení tepelné izolace tak, aby nedocházelo k výše popsanému prochlazování (stačí nanést lepidlo po celé délce polystyrénové desky).

Na termosnímcích je vidět, že malé opomenutí nebo nedbalost může zapříčinit výrazné snížení komfortu bydlení a náprava je pak i finančně dosti náročná.

 

2. Netěsnosti v obálce domu

 

Ve druhém případě se jedná opět o novostavbu rodinného domu, která je situována na okraji obytné zástavby a je vystavena působením větru z jednoho směru. Obvodové zdivo domu je složeno z 200mm Betongu, který je z vnitřní strany zateplen 150mm polystyrénem a jako krycí vrstva je použitý sádrokarton. Při větrném počasí docházelo k snížení teploty v podkrovních místnostech až o několik stupňů.

 

 

Pro zjištění všech míst, kterými může studený vzduch pronikat do interiéru byla použita podtlaková zkouška a pomocí termokamery a anemometru (rychlost proudění vzduchu) se určovala místa možného prochlazení. Výsledek byl do jisté míry překvapující, a to množstvím a velikostmi netěsností, ze kterých zaznamenán přímé proudění studeného vzduchu.

 

Příčinou jsou opět v netěsnostech obálky budovy (pod venkovními parapety oken a v konstrukci střechy). Průniku studeného vzduchu výrazně napomohla i konstrukce obvodové stěny, kdy pronikající vzduch má usnadněnou cestu mezerami mezi zdivem a mezi deskami polystyrénu. Vše pak bylo přikryto sádrokartonem, ale na termosnímcích je zřetelně vidět, že tepelná izolace není řádně provedena. Pomocí anemometru byl zjištěn přímý proud studeného vzduchu prasklinami ve spojích sádrokartonu do interiéru.

 

Odstranění netěsností již v hotovém domě je vždy komplikované, protože je nutné provést dotěsnění na vnější straně obálky budovy (zabránění průchodu vzduchu). Poloha štěrbin na vnější straně nemusí odpovídat prochlazeným místům v interiéru, kdy studený vzduch je schovaný za tepelnou izolací a projeví se až v místě jejího defektu. Efektivní metodou pro zjištění těchto netěstností je vytvoření přetlaku v domě a pomocí generátoru kouře pak sledovat, kudy kouř vychází z domu ven, a tato místa pak opravit nebo dotěsnit.

 

3. Mezery mezi tvárnicemi

 

Třetí případ souvisí s průnikem studeného větru do konstrukce domu jen částečně, protože dům je ještě ve výstavbě, ale způsob provedení obvodové stěny nese všechny atributy, kdy může dojít k prochlazování značné plochy stěny po jejím zateplení. Na termosnímcích jsou zřetelně vidět mezery mezi tvárnicemi, ve kterých je velice málo malty. Pokud obvodová stěna není ještě zateplena, tak dochází k prostupu teplého a vlhkého vzduchu z interiéru mezerami ven, kde se pak na prochlazeném zdivu sráží a vytváří námrazu. V okamžiku chybně provedeného zateplení s množstvím netěsností (viz. výše), dojde pak působením větru k průniku studeného vzduchu kanálky, které vytvářejí mezery mezi tvárnicemi, do obvodového zdiva a následně k ochlazování stěny v interiéru.

Z tohoto důvodu je nezbytné, před samotným zateplením obvodové stěny, maltou dotěsnit všechny větší mezery mezi tvárnicemi.