Termovizní měření budovy odhalí místa, kudy z budovy uniká teplo - tedy místa s nedostatečnou tepelnou izolací, tzv. tepelné mosty a také poruchy v konstrukci budovy, které nejsou pouhým okem viditelné. Termovizi lze zjistit skutečný tepelně-technický stav budovy, který vždy nemusí odpovídat stavebně-technické dokumentaci. Termovizní snímky tak mohou být velmi dobrým podkladem pro projekt rekonstrukce a zateplení staršího domu, mohou posloužit také jako kontrola kvality stavebních prací, případně jako podklad pro reklamační řízení.
Pro zajištění efektivního měření tepelných ztrát budovy je nutné , aby termovizní měření bylo prováděno za chladného počasí a budova musí být zároveň vytápěna. Nejlepších výsledků se dosahuje při maximálním rozdílu vnitřní a venkovní teploty. Vhodná venkovní teplota pro provádění termovizního měření budovy je do +5 °C, lépe však do 0 °C. Při venkovním měření nesmí pršet nebo sněžit.
Při poruše podlahového vytápění nastává otázka, kde je místo poškození ? Přesnou diagnostikou lze lokalizovat poruchu a odpadá nutnost rozebrat celou podlahu pro zjištění závady.
Termovizní měření je ale omezeno rozsahem poškození a množstvím teplé vody, která uniká z
topného systému. Při malém poškození nedokáže unikající voda dostatečně ohřát
okolí místa poškození, aby bylo vidět termokamerou.
Kontroly jsou vhodné pro provádění preventivních prohlídek z důvodu včasné detekce problému a zamezení případné poruše zařízení. Termovizní měření je vhodné pro kontrolu izolace tepelných zařízení, elektromotorů, rozvodných skříní, ložisek a zamezit tak požáru, spálení nebo mechanickému poškození.
Měření vzduchotěsnosti (blower door test) je nezbytné nejen pro zajištění efektivního provozu řízeného větrání v pasivním domě, ale taky pro zamezení kondenzace vlhkosti v konstrukci domy. Principem metody je vytvoření podtlaku (přetlaku) v budově a měření množství pronikajicího vzduchu, resp. odhalování netěsností pomocí speciálních přístrojů.. Norma ČSN EN 13829 předepisuje metodiku měření vzduchotěsnosti a samotné měření rozděluje podle účelu do 2 kategorií :
budova je měřena v provozním stavu, pouze s utěsněným větracím systémem. Během testu je nepřípustné dodatečné odstraňování netěsností. Výsledkem měření je „Certifikát o měření průvzdušnosti budovy“, který vypovídá o kvalitě konstrukce pasivního domu a slouží ke kontrole, zda skutečné hodnoty jsou v souladu s projektem.
měření se provádí po instalaci parozábrany a slouží k odhalení netěsností v konstrukci domu a následnému dotěsnění. Před měřením se musejí utěsnit všechny montážní a technologické otvory.
Zařízení pro Blower Door testy je vynikající pro odhalování průniku vzduchu do interiéru v budovách s vysokým rizikem netěsností – roubenky, budovy se sendvičovou konstrukcí, případně s obytným podkrovím. Vyvoláním podtlaku (přetlaku) lze opět přesně lokalizovat netěsností, kterým nejen prostupuje studený vzduch do interiéru, ale může docházet ke kondenzaci vlhkosti v konstrukci budovy. Tyto testy je vhodné provádět před finalizaci domu, protože případné odstraňování vad později vede k zbytečnému prodražování stavby.
Před samotným měřením je nutné dodžet několik zásad : vypnutí všech plynových spotřebičů a uhašení ohně v kamnech, vymetení popela z otevřeného ohniště (zamezení znečištění interiéru), případně zajistit parozábranu latěmi, aby nedošlo k jejímu poškození.
Kontrolu těsnosti technologických zařízení je vhodné provádět před jejich rekonstrukcí pro odhalení rozsahu netěsností a následně stanovení vhodného postupu opravy. Pomocí univerzálních nadstavců lze ventilátor připojit nejen na potrubí různých průměrů, ale i příruby obdélníkových tvarů. Pomocí vyvíječe kouře, který je umístěn uvnitř zařízení nebo v přípojném odstavci, lze s použitím dálkového ovládání regulovat intenzitu kouře. Kouř prostupující skrz konstrukci indikuje místa netěsnosti (např. odhalení míst falešného přisávání vzduchu při spalovacím procesu energetických kotlů).