Ing. Vladislav Kuchař - Termovizní služby

Dotazy - termovizní měření, blower door test, vlhkost, ...

V této sekci se můžete dotázat na jakoukoliv problematiku ohledně měření termokamerou nebo řešení výskytu vlhkosti v budově. Tuto sekci jsem zřídil proto, aby si různé rady , poznatky nebo doporučení mohli přečíst i ostatní lidé, které podobná problematika zajímá.

6.11.2017

Chtěl bych se Vás optat na jednu otázku. V případě, že bychom měřili v absolutní tmě (třeba v komoře) nějaké teplotní pole (kde jsou různé části = různá emisivita), dá se pak uvažovat černé těleso a tedy emisivita všech částí bude stejná (přibližně jedna) ? Kdežto za dne by tam byla rozdílná emisivita, tudíž termogram by zkresloval teplotní pole?

Děkuji předem za odpověď.

S pozdravem

Luboš

Dobrý den.

Tak to opravdu nefunguje. Je jedno, zda je tma nebo světlo. Teplota předmětu je ovlivňována působením nejen teplotou okolního prostředí, ale i teplotou okolních předmětů vlivem radiace (např. když se vystavíte slunečnímu záření, tak cítíte teplo i na tak velkou vzdálenost).

Když si vezmete dva předměty, jeden s vysokou emisivitou (cihlu) a jeden s nízkou emisivitou (hliníkový plech) a umístíte je do temné místnosti na nějakou dobu, až se teploty jednotlivých předmětu ustálí na teplotu okolí. Pak do místnosti vejdete s termokamerou a zavřete za sebou dveře. Na termogramu cihlu stěží najdete (bude splývat s okolím) a hliníkový plech bude vykazovat podstatně vyšší teplotu. Jak je to možné, když ve skutečnosti mají v podstatě stejné povrchové teploty. Je to tím, že i ve tmě si uchovávají svoji emisivitu a v hliníkovém plechu se odráží vyzařované teplo vaší osoby. Stejně se to bude chovat i na světle. Jen s tím rozdílem, že předměty budou navíc ovlivňované vlivem radiace zdrojem světla.

2.8.2017

Malý dotaz, na který nemohu nikde najít odpověď.

Děláme fasádu na starším domku a zedníci nám doporučují udělat letos penetraci, natáhnout perlinku a lepidlo, a takto připravenou budovu nechat přes zimu stát. Taženou omítku chtějí udělat až na jaře, že takto připravený podklad pořádně vytvrdne a zbaví se vlhkosti. A na silikátové omítce to pak nebude dělat žádné skvrny, které tato vlhkost způsobuje. Je to pravda?

Karel.

Dobrý den.

Není třeba čekat tak dlouho. Stěrka vyschne docela rychle za několik dnů (dle počasí). Silikátová omítka je paropropustná ale není vodoodpudivá. Vlhké skvrny se vyskytují po dešti vlivem nasákavosti omítky, ale ty zase zmizí přirozeným vypařováním. Použití silikonové omítky tento problém vyřeší, ale je o něco dražší.

2.8.2017

Dobrý den,

zdědili jsme starý domek, nikde nebyly zjištěny známým stavebním inženýrem nějaké závady. Vyměnili jsme teď stará dezolátní okna za okna s trojsklem, kde jsou zamontovány ventilační klapky, abychom dosáhli větrání. Nejsme zde totiž prozatím nastálo a domek je poměrně vlhký, protože se zde pravidelně nevětrá. Chtěli jsme nechat zbrousit parkety v největším pokoji a zjistili jsme, že jsou pod kobercem prohnilé a navíc jsou napadena a shnilá i prkna pod nimi. Tato prkna jsou přibita na trámy (rovněž částečně shnilé), mezi kterými je štěrk. Necháváme to teď všechno vytrhat a vybrat. Řemeslníci dají pak na zem podkladový beton, na něj IPU, na to přijde další vrstva betonu a nahoru plánujeme dlažbu. Známý zedník nám doporučoval, že je tu izolaci nutno zastrčit do spár mezi cihlami obvodových zdí, že jinak bude po čase vlhkost vzlínat po omítce nahoru. Naši řemeslníci tvrdí, že je to zbytečné, že tu izolaci ohnou a po položení vrchní vrstvy betonu ji na krajích oříznou. Zvenku bude provedena drenáž s nopovkou. Vnější obvodová zeď domu, která je i jednou stranou zmíněného pokoje, byl před 20 lety podříznutá a žádná vlhkost nevzlíná. Po této straně bude zvenčí navíc provedená drenáž s nopovkou. Jaký je Váš názor?

Děkuji, Dana.

Dobrý den.

dal bych na radu vašeho známého zedníka s tím, že je nutné zastrčit hydroizolaci i do vnitřních příček. Píšete, že je v domě vlhkost a podlaha byla prohnilá, takže pod domem vlhkost je. Podřezání obvodové stěny má jen vliv na zabránění vzlínání vlhkosti do této stěny. Dříve se na podlahu požívaly jen dřevěná prkna. Přes takovou podlahu pak docházelo k přirozenému odvětrání vlhkosti v podlaze. Položením hydroizolace nemá vlhkost kam odcházet a bude se tlačit (vzlínat) do míst, kde není žádná hydroizolace. V tomto případě do vnitřních stěn. Při běžném pohledu často není provlhnutí stěn vidět, ale na fotografii pořízené pomocí blesku se mohou vlhká místa objevit.

24.1.2017

Lze termokamerou zjistit poruchu vodovodního řádu v zemi cca 80 cm pod povrchem.

Jura

Dobrý den.

Odpověď je jednoduchá. Ne.

8.1.2017

Dobrý den.

Když se dívám na vaše termosnímky v záhlaví vaší firmy, jako bych se díval na ty své, které jsem si nechal udělat, ba přímo od Vás v roce v roce 2011.Budu stručný. Máme v uvozovkách nový dvoupatrový dům s krásnou zateplenou půdou, která měla sloužit jako ateliér pro naši dceru,kde však chlad neregistrujeme Stáří tohoto domu je 10 let. Máme jej netradičně zateplený zevnitř 150 mm polystyrenu, na kterém jsou desky sádrokartonu. Vytápění máme podlahové. No a v čem je vlastně problém??? Může být venku třeba - 10 a v domečku máme krásné teplo a to i 23 stupňů.

Jakmile však začne foukat a venkovní teplota je třeba i nad nulou, máme všude a to hlavně v horním patře zimu a to i kolem 15 až 16 stupňů. Kotel a rozvody přitom fungují normálně, ale absolutně nestačí nám toto patro vytopit. Podlahy jsou úplně studené.

Prostupy chladu jsou pod parapety oken, při podlaze, která navazuje na stěny a hlavně však ve všech rozích.Jde o to, že máme dům z části obložen obklady z klinkerových cihel, takže zateplení z venku, by bylo asi obtížné. No a na druhé straně dodatečně v?e zateplit opět zevnitř se mi zdá málo účelné, poněvadž si myslím, že ty studené větry, by si stejně našly opět svou cestu a skulinky, jak proniknout do domu, tak jak Vy sám píšete v jednom z příspěvků.Technologie tohoto typu domu, který nám navrhoval jeden projektant,se ve větší části staví v jižní Francii. Jenže my jsme na okraji Beskyd a tady větry vanou celoročně skoro z 80 % .Takže bych to viděl a to dle vašeho návrhu použít přetlakovou metodu v součinnosti s generátorem kouře. Jde totiž o to,jakou technologii zateplení provést,a bychom eliminovali vnikání studeného proudění do domu.

Děkuji za váš čas a odpověď . Věřím také, že pokud se dostaneme k určitému rozumnému řešení, nebude problém Vás osobně kontaktovat, tak abychom mohli podniknout ty správné kroky. Roman S.

Zatím buďte zdráv a ať se Vám daří.

Dobrý den.

Ano, byl jsem to já. Našel jsem si i zprávu, ve které jsem navrhoval přetlakovou metodu spojenou s generátorem kouře pro lokalizaci netěsnosti. Vaším problémem je množství netěsnosti okolo vnějších parapetů a okolo pozednic . V patře máte na stěnách místo omítky sádrokarton , pod kterým se pak průnik studeného vzduchu šíří a prostupuje do interiéru. Netřeba vymýšlet přídavné tepelné izolace, ale je nutné utěsnit místa vstupu vzduchu do konstrukce domu.

8.1.2017

Dobrý den.

Mám prosbu, zda se můžete vyjádřit k problému, který trápí moji dceru. V říjnu se nastěhovala do novostavby z hot. bloků. Má v plastových oknech trojskla. Topení je kombinované podlahové a radiátory. Vnější omítky nejsou úplně dokončené, je pouze základní vrstva.

A teď proč píši. Kolem vnitřních parapetů se jí začaly objevovat vlhké skvrny a plíseň. Z vnějšku na okně visí v současných venkovních teplotách krápník.

Mám prosbu, kde hledat příčinu a řešení.

Děkuji za ochotu Hladká

Dobrý den.

V každém případě se jedná o výskyt tepelných mostů v místech výskytu plísně a vlhkých skvrn. Kritickými místy jsou spodní rohy okenních rámů, kde pak dochází ke kondenzaci vlhkosti na ostění. Dalším kritickým místem je celkové usazení vnitřního parapetu, kde pak dochází k profuku studeného vzduchu mezi okenním rámem a parapetem nebo i pod parapetem. Rampouch na okně může signalizovat netěsnost okna.

Nevím, v jak pokročilém stavu je vyřešené ostění oken při realizaci fasády. Pokud je ještě v rozpracovaném stavu, mohou za jistých okolností vlhké skvrny nastat a před dokončením je nutné na to firmu upozornit, aby zvýšenou pečlivosti eliminovala tepelné mosty. Pod už realizační firma má ostění za hotové, tak je nutné zavčas provést opravu těchto míst před finalizaci fasády. Je to v zájmu i dané firmy, protože pak pro ni vzrůstají náklady na pozdější opravy.

28.11.2016

Dobrý den.

Obracím se na Vás, protože si nevím rady s tímto velkým problémem. Bydlíme v paneláku, ve 4. podlaží, byt není rohový. Okna jsou na JV a JZ, to znamená, proti sobě. V bytě je pořád silné proudění vzduchu, panelák je na volném prostranství a často fouká silný vítr, a to na střídačku z obou stran. V ložnici je dost velké okno, umístěno naproti dveřím, nedá se s nábytkem moc hýbat, místnost je malá. Mám chronické zdravotní potíže,bolesti krční páteře, hlavy, zad. Neustále cítím chlad kolem postele. Když si stoupnu k oknu "do průvanu", tak spíše cítím proudění vzduchu níž, jakoby až pod oknem. Jsem z toho pomalu zoufalá,nevím, jak situaci řešit. Byt jsme koupili před 2 lety, celý zrekonstruovali, máme velmi dobré sousedské vztahy, líbí se nám tu. Zateplení proběhlo před 6 lety, okna se nám jeví jako nekvalitní/ už jsme je nechali i seřídit/ a z doslechu víme, že na zateplení domu se vystřídaly 3 firmy!

Myslela jsem, že problém zmizí namontováním předokenních rolet, které na noc zatahujeme, ale není tomu tak.

Moc Vás prosím o radu a předem děkuji za Vaši odpověď.

Dobrý den.

Pokud cítíte, že průvan vychází až pod oknem, tak může být netěsnost pod vnitřním parapetem. To se stává, když okno není řádně zabudováno (není zapěněno po celé délce, mohou tam zůstat díry po klinech a není řádně zatěsněno z vnější strany). Často se stává (to bude asi váš případ), že firmy tohle vyloženě odbudou a jen se venkovní parapet přilepí pěnou bez řádného utěsnění. Když foukne vítr, tak se vzduch dostane pod parapet a pod oknem pronikne do interiéru. Pokud jsou ve zdivu praskliny, tak i přes tyto praskliny dochází k prochlazování části stěny pod oknem. Podívejte se ze spodu, jestli pod parapetem není štěrbina.

Dále může být i problém mezi parapetem a okenním rámem (opět stejná příčina jako výše uvedené). Málo pravděpodobné (ale i takové případy se stávají), že lidé mají pocit průvanu. Jedná se o výrazně prochlazenou stěnu a pomyslný průvan je jen pocitový od chladné zdi.

Místo, odkud to fouká, zjistíte, když si namočíte ruce a pomalu budete projíždět okolo parapetu a bude cítit i ten nejmenší průvan. Na problém okolo parapetu venkovní rolety nemají vliv.

Správně by se takový problém pod parapetem měl opravit z venkovní strany, ale asi to není ve vašem případě dobře realizovatelné. Zbývá provést utěsnění zevnitř. Sice nebude průvan, ale místo v okolí bude prochlazovaní (možnost kondenzace vlhkostí). Pro odfiltrování nepříjemného pocitu chladu od stěny (ale i od velkého okna) lze jednoduše i použitím dlouhých závěsů, které se na noc zatáhnou (záleží, zda se tam hodí, ale bude to mít vliv na zvýšené kondenzaci vlhkosti na oknech).

23.11.2016

Dobrý den.

U staršího rodinného domku cca ze čtyřicátých let je již asi dvacet let přistavěna veranda (postavena ze slabých příčkových cihel, kde jsou ve vnějším plášti původní dveře bez izolace, část je z "podlouhlých luxfer" a dále jedno malé větrací okénko.

Letos v létě bylo původní dřevěné okénko vyměněno za nové plastové, přičemž s ohledem na sílu stěny je toto okénko souběžně s fasádou a zevnitř je zapuštěné asi 1-2 cm. V návaznosti na tuto výměnu se s nástupem chladnějšího počasí začala v této verandě, kde není topení, ale zároveň to není obytná část, v masivní míře kondenzovat vlhkost v důsledku toho se začíná tvořit plíseň.

Nevíte, co by mohlo být příčinou a jak jí odstranit?

Moc předem děkuji.

Dobrý den.

Příčinou je příliš těsné nové okno. Nová okna jsou mnohem těsnější než původní, která netěsnila a automaticky zajišťovala výměnu vzduchu. Výměna vzduchu musí být zajištěna jiným způsobem vzhledem k hygienickým požadavkům a v tomto případě bohužel ručním způsobem. Máte v podstatě 2 možnosti. Buď budete větrat takovým způsobem, aby poklesla vlhkost vzduchu a tím se snížila i hodnota rosného bodu (problematika přechodu podzim – zima je popsána v příspěvku níže). V podstatě budete simulovat chování starého okna. Druhou možností je provést zateplení obvodového pláště verandy (pozor na případné tepelné mosty ve spodní a horní části verandy) takovým způsobem, aby vnitřní povrchová teplota byla bezpečně nad hodnotou rosného bodu. V tomto druhém případě už nemusíte tak často větrat, ale občas ano.

Ohledně problematiky vlhkosti v domech byly popsány stohy papíru, ale v principu je to vše obyčejná fyzika a ta se nedá jen tak oklamat. Více informací si můžete přečíst v článku o principu kondenzování vlhkosti na prochlazených místech.

7.11.2016

Dobrý den.

Bydlíme v panelovém domě a když se ochladí, v jednom pokoji vlhnou rohy, jakmile vypnu topení a otevřu okna, není-li venku vlhko, rohy vyschnou, po zavřeni oken a puštění radiátoru opět začne vlhnout. Co s tím?

Děkuji za odpověď.

Dobrý den.

Obecně je roh z principu více prochlazovaný než rovná část obvodové stěny. Pokud máte problém s jedním rohem, ve kterém dochází ke kondenzaci vlhkosti a ostatní jsou relativně bez problému, tak je v něm nějaký problém. Nyní je třeba určit, jak velký problém to je. Teď je období, kdy je ve vzduchu relativně vysoká koncentrace vlhkosti při teplotách nad 10°C. Nedávno ještě pršelo a nyní začínají teploty padat k nule nebo těsně pod ní. To znamená, že i když jste větral, tak je vše prosyceno vlhkosti a bude nějaký čas trvat, až se absolutní obsah vlhkosti s přibývajícími nízkými teplotami sníží. Po tomto přechodném období často některé problémy pominou a objeví se zase za nějaký čas, až se v zimě přestane větrat. Při teplotách kolem nuly a při pokojové teplotě 20°C a relativní vlhkosti vnitřního vzduchu cca 60% dochází ke kondenzaci vlhkosti na předmětech o teplotě lehce nad 12°C. Např. u oken s dvojskly se již vysrážená voda objevuje na spodní části skleněné výplně. Pokud je to váš případ nebo na oknech není žádná voda a v rohu ano, tak je to problém, který se musí řešit. V případě, že máte okna orosená do půlky okenní tabule, tak řešením je snížit vlhkost vzduchu pod 60% (hodnota závisí na pokojové teplotě a sním i výše rosného bodu) a to pravidelným vyvětráním v ranních hodinách (venkovní vlhkost je často vysrážena na prochlazených předmětech) a s přibývající teplotou se opět dostává do ovzduší a větrání již není tak účinné. V případě, že dům ještě není zateplený, tak problém vymizí se zateplením. Bohužel přijdou zase jiné problémy, protože neřešená vlhkost si najde svoje nejslabší místo. V případě, že dům je zateplený, tak se jedná o problém zateplení (nejčastěji rohy lodžii, v místě vetknutí balkónu, horní patra).

Pokud budete chtít roh řešit nějakou sanací, tak je nejlépe si pozvat někoho zkušeného, který vám poradí (ne nějakého pseudo-zedníka). Takto na dálku bez detailních informací mohu jen teoreticky poradit.

29.6.2016

Dobrý den.

Bydlíme v obecním bytě v podkrovní nástavbě ve starším domě. Při výměně střešních oken jsem zjistila, že pod okny na sádrokartonu není parozábrana, jsou tam rovnou naházeny pár kostek izolace + igelity z izolace. Tím veškerá izolace končí, dál ve stěnách nic není a myslím ,že není ani v šikmé části zdi, kam se nedá podívat. Obec nechala kolem oken dat izolaci, ale parotěs ne, pod okna při montáži nedali vůbec nic. Je tu v zimě zima a teď je tu hrozně, naměřila jsem zatím 29 stupňů, které vydrží až do rána. Chtěla bych požádat o radu co s tím.

Děkuji moc.

Dobrý den.

Nestačím se divit, že ještě existují radnice, které si nedokážou ohlídat kvalitu zadané práce. Vše, co popisujete, je fatální pochybení a mrhání veřejnými prostředky. Nebudu spekulovat, zda to dělala firma nebo místní údržba (dost často je výsledek stejný), ale v konečném důsledku bude trpět hnilobou konstrukce okna a taky i krov.

Nevím, odkud jste a jak velký je obecní úřad (radnice), ale v prvé řadě se musíte obrátit na příslušný odbor, který to má na starosti a popsat všechny závady. Jedná se o majetek obce a oni si to musejí dát do pořádku. Vy platíte nájem a tomu musí i odpovídat úroveň bydlení. Podkrovní byty mají problém s vyšší teplotou v interiéru, která je způsobena nejen nedostatečnou tepelnou izolaci, ale hlavně působením sluncem rozpálené střechy s nedostatečně odvětranou střechou. Extrémy teplot jsou nepříjemné z hygienického hlediska (v zimě i finančního), ale průnik vlhkosti přes nedostatečnou nebo chybějící parozábranu vede k degradaci střešní konstrukce a to by obec už měla řešit (pokud nad teplotami mávnou rukou).

 

Níže uvedené fotky zobrazují půdní prostor po 1 roce, kdy se provedlo zateplení stropu kuchyně bez použití parozábrany. Prkna jsou chycena plísni, přestože půdní prostor byl částečně větraný.

Plíseň na konstrukci střechy
Plíseň na konstrukci střechy
Plíseň na konstrukci střechy
Plíseň na konstrukci střechy

 

23.5.2016

Dobrý den.

Nechali jsme si postavit rod.domek přes Holding. Domek byl předán do užívání v roce 2009. Nyní zjišťujeme, že zřejmě střešní okno Velux nám netěsni a je dole cítit pod schodištěm jako by průvan. Manžel, když sedí dole na sedačce, musí si vzít čepici. Můžete nám poradit, zda by to šlo zaměřit termokamerou ve střeše. Z vnitřní strany je tam daný sádrokarton. Myslíme si, jestli tam nezapomněli dat zateplovací límec.

Předem Vám děkují za odpověď.

S pozdravem Marie

Dobrý den.

Příčin může být několik. Jednou z nich opravdu může být netěsnicí okno, ale pravděpodobněji si myslím (aniž znám Váš dům), že pocitový průvan je důsledkem cirkulace vzduchu z přízemí přes schodiště do patra. Schodiště nebo otevřené prostory v patře mohou být vytápěny na nižší teplou (nebo se mohou ochlazovat vlivem tepelných ztrát) a dochází k postupné cirkulaci vzduchu, kdy teplý vzduch z obývacího pokoje stoupá schodištěm nahoru a studený klesá dolů. Cirkulace je tím intenzivnější, čím je větší teplotní rozdíl.

Dále může k průvanu docházet jinými netěsnostmi v konstrukci domu. Lokalizace netěsností se dají dobře lokalizovat termokamerou, ale nejlépe v chladném (zimním) období. Měření musí probíhat v interiéru a výsledkem je nejen určení míst netěsností ale i případných tepelných mostů.

13.4.2015

Dobrý den.

Mám tři roky zateplený domek a jedná se o dřevostavbu tzv. Finský domek. V podhledu verandy se objevily nepravidelné bílé fleky. Mezi střechou a stropem verandy zateplení není. Chtěl bych se zeptat jestli to má souvislost. Zda pomůže zateplení nebo odvětrání. Pravděpodobně se sráží vlhkost na spodní straně plechové střechy Rannila a ta steče do podhledů.

Dobrý den.

Optimálně je provést odvětrání prostoru pod střechou a dát termoizolaci. Mezi podhled a termoizolaci je nutno dát parozábranu, aby se eliminoval průnik vlhkosti do termoizolace.

7.4.2015

Dobrý den,

řešíme problém na SVJ, Palackého třída , Chrudim. Panelový dům byl zateplen v roce 2010 a výbor nechal udělat termomeření a teď se nikdo nemůže dopracovat k pravdě. Jestli je zateplení v pořádku nebo ne. Na ploše domů byla modrá barva a kolem oken žlutá a červená. Chtěl jsem přiložit i obrázek, ale nepodařilo se mi to.

Předem velice děkuji za odpověď.

Čapek

Dobrý den.

Dotaz by jste měl spíše směřovat na autora termografického měření. Posouzení termografického snímku jen na základě barev (navíc vytržených z kontextu) je zcela nesmyslné. Každopádně teplotní pole okolo oken bude vykazovat vyšší teplotu, než na povrchu tepelné izolace, která je ovlivněna působením oblohy a větru. Okenní rám nemá takový tepelný odpor, jako izolace. Navíc ostění je otepleno prostupem tepla skrz okno. Proto měření zatepleného domu z exteriéru má jen minimální vypovídající hodnotu. Veškeré detaily lze vidět při měření v interiéru – jak velké je prochlazení ostění oken (je možná kondenzace vlhkosti ?), není profuk studeného vzduchu okolo parapetu, nedostane se studený vzduch pod tepelnou izolaci (lze vidět prochlazené části stěn, i když je budova zateplena – např. chybně usazené venkovní parapety), jak je řešeno zateplení okolo balkónu nebo lodžie, jak je řešeno zateplení dilatační spáry, jak vyřešili kritické místo prochlazování spodních části přízemních bytů, atd. Tyto otázky řeší termografie v interiéru součastně s měřením stavu vnitřního prostředí (teplota a vlhkost vzduchu).

6.4.2015

Dobrý den,

ještě jeden dotaz k té promočené vatě. On ten záklop bude odstraněn jenom z vrchní strany na půdě, ale ještě je ze spodní strany, kde jsou prkna rákos a omítka (to tvoří původní strop) a ten strop je izolován vatou, folií a pak jsou sádrokartonové desky, které tvoří nový podhledový strop ( to je v obytné části).

Vyschne ta vata i tak? Nebude se muset ty sádrokartonové desky a ta vata odstraňovat. Nyní už se mokré fleky z desek ztratily, ale jak se bude chovat ta vata, nebude tam zapáchat nebo plesnivět? A co ty sádrokartonové desky, nebudou nějakým způsobem narušeny, nemohly by začít praskat a rozpadat se?

Máme totiž strach, aby se nám nezřítily na hlavu. Bohužel tam bydlíme s dětmi. Byly totiž promočené všechny místnosti, které tam máme. Pokud by to vyschlo i tak, tak s tím nemáme nic dělat?

Moc děkujeme

Dobrý den.

Nejlépe bude, když si pozvete odborníka, který dokáže tuto situaci na místě posoudit. Pokud voda prošla i přes parozábranu, tak asi je někde narušena. Navíc voda může být nashromážděná ve vzniklé kapse z parozábrany. Asi vás rozebrání sádrokartonového stropu a odstranění parozábrany nemine, ale raději si něho přizvěte, kdo lokálními sondami zjistí rozsah poškození.

1.4.2015

Dobrý den,

chci se zeptat, máme problém s promočenou izolací. Provádíme rekonstrukci rodinného domku, je to domek postaven v 50. letech. Odstranili jsme střechu včetně krovu, ale bohužel nám počasí nepřálo a protekly nám stropy do obytných místností. Stropy jsou podbité sádrokartonem a nad nimi je minerální vata. Bohužel nám to proteklo do té vaty. Na sádrokartonech jsou mokré fleky.

Ptám se, jestli je šance, že to z té vaty může vyschnout? Na půdě je odstraněn prkenný záklop.

Děkuji.

Dobrý den.

Pokud je místo nad tepelnou izolací odvětráváno, tak by měla minerální vata postupně vyschnout.

19.2.2015

Dobrý den,

v srpnu loňského roku jsem s manželem zakoupila byt v přízemí. V tomto období byl byt naprosto suchý. S prvním ochlazením se nám v bytě vyskytly plísně na všech obvodových zdech. Provedla jsem proto nátěr chytrou houbou, po které se následně na zdivu vyskytl solný květ. Větrám dle doporučení, tj. několikrát denně krátce a intenzivně, nicméně každé ráno jsou okna orosená, v koupelně nám dokonce voda stéká téměř v proudech. Dům je 4 roky zateplen a byla i provedena výměna za plastová okna. Po tom, co se nám plíseň objevila i ve skříních, jsem zapůjčila odvlhčovač, který denně odsává poměrně velké množství vody, přes noc klidně i 50 litrů. Po odvlhčení zdiva sice plíseň zmizela, nicméně je v bytě stále cítit divný, štiplavý vzduch. Dům byl dříve vytápěn na tuhá paliva, tj. topilo se v kotelně, ze které bylo zdivo vyhříváno. Před pár lety byla kotelna z důvodu zatopení spodními vodami ( které dodnes odvádí čerpadlo) zrušena a v každém bytě je plynový kotel. Tím pádem je dům vlhký. Plísně se vyskytly nejen u nás v přízemním bytě, ale i v bytě nad námi, kde měli dokonce plesnivé celé zdi pokoje. Obrátila jsem se proto na SVJ, které mi poradilo, že mám hodně větrat. Bohužel se mnou nikdo moc nebaví, tudíž ani nevím, zda byla před zateplením provedena hydroizolace domu či nikoliv, nicméně s původními majiteli domu, kteří ho kdysi v rámci SBD stavěli, mi bylo řečeno, že obvod nemovitosti byl ošetřen asfaltem. Předpokládám, že pokud by hydroizolace provedena byla, nedocházelo by k vlhnutí zdiva na chodbách domu, zejména tedy v suterénu a přízemí. Zbytek našeho domu je podsklepen, pod naším bytem sklepy vybudovány nebyly. Myslíte, že v tomto případě by pomohla hydroizolace domu nebo vybudování průduchu v zateplené fasádě?

Předem moc děkuji.

Dobrý den.

Problém je vzlínání vlhkosti zdivem a záleží na tom, jaký je stav horizontální hydroizolace (asfalt na obvodu moc nepomůže). Pokud ještě se musí odčerpávat voda (je čerpadlo funkční ?), tak vlhkosti je asi opravdu moc a zateplenou stěnou se nemá vlhkost jak odpařovat. Nejlíp si přizvat specializovanou firmu na řešení vlhkosti ve vašem bydlišti a stanovit postup sanace. Může to být např. vyhloubení nějaké studny pro sběr vody a čerpáním do kanalizace nebo razantní zásah do konstrukce domu za účelem obnovení horizontální hydroizolace. Pokud ještě cítíte štiplavý vzduch, tak je třeba se podívat za nábytek i do skříni, zda tam nejsou schované plísně (hlavně kožené věci ve skříni).

9.2.2015

Dobrý den,

pracuji v menší rodinné firmě, jejíž budova je z dřevostavby ... již několik měsíců pociťujeme s kolegyněmi pálení očí, podráždění pokožky a občasné bolení hlavy. Dočetl jsem se, že to může být i z plísní. Bohužel na zdech nevidím žádné barevné změny, které by mohly odhalit výskyt. Plíseň (pokud je) bude asi uvnitř mezi zdmi. Jste schopni zjistit, zda se může jednat o výskyt plísní? Je možné zjistit zvýšenou vlhkost uvnitř zdí? Nebo je nutné místo termokamery zavést nějakou sondu? Prosím o info, zda jste mi s tímto problémem schopni pomoci.

Děkuji.

Dobrý den.

Nevím, jaká je konstrukce této dřevostavby a jak dlouho po realizaci stavby se problémy objevily. Pokud by se jednalo o plíseň, která je skrytá v konstrukci (pod OSB deskami, parozábranou, ...), tak si nemyslím, že by se v tak velké míře projevovala. Termokamera zjistí jen rozdíl teplot na povrchu stěny a to by muselo být postižení místo tak navlhlé, aby snížilo tepelný odpor stěny. Sonda taky není řešení, protože nevíte, kde hledat. Možná je problém někde jinde: nevhodné nátěrové hmoty, plastová okna (zažil jsem podobný případ levných oken z Polska), málo se větrá, ionizovaný vzduch z kopírek (laserových tiskáren) nebo to nějak souvisí s druhem vaší práce. Zkuste zjistit, zda se něco nezměnilo ve vašem okolí , než se problém začal projevovat. Jinak asi přizvat nějakou specializovanou firmu (laboratoř) na detekci sporu plísně ve vzduchu.

4.2.2015

Dobrý den,

před lety nám obec nechala dělat nová dřevěná okna v bytech. Od té doby řeším roky chlad a nemožnost byt vytopit dle potřeb. Když si chceme nyní nechat udělat termovizní měření a nalézt problém a zjistit řešení, nabízí mi jedna firma kromě běžné kontroly s termosnímky atd. také vytvoření podtlaku kvůli vzduchotěsnosti oken, že bez toho to nemá smysl posuzovat. Kde je prosím pravda - stačí mi pouze termovizní měření a kontrola vlhkosti? S blower door testem je to pak pro nás již zbytečně nákladné...

Děkuji a zdravím.

Dobrý den.

Zbytečné jít hned na komára tankem. Pokud je příčina v oknech, tak během větrného počasí musíte cítit, že přes okna táhne nebo stačí pustit digestoř. Namočte si ruce a projeďte pomalu rukama okolo okenních křídel a hned zjistíte, která okna jsou problémová. Termokamerou zjistíte pak přesně kudy proudí chladný vzduch ( mezi okenním rámem a křídlem nebo mezi okenním rámem a parapetem nebo ostěním). Pomocí anemometru lze změřit intenzitu proudění vzduchu (nutné je pořízení fotografie displeje s místem měření jako důkazní materiál). Netěsnostmi oken může vzniknout i lehký průvan v bytě, který následně ochlazuje interiér bytu. Nebo může být příčina někde jinde – vliv zvýšené vlhkosti (těsná okna způsobí zvýšení vlhkosti a tím i pocitový chlad – indikace : nadměrně orosená okna), zavzdušněné radiátory, špatná tepelná izolace domu (pokud existuje), nevytápěné prostory pod vámi nebo vedle vás (nepožívaný byt), atd. Tyto věci zjistíte termokamerou a za běžných podmínek v bytě.

27.1.2015

Dobrý den.

Měl bych otázku. Máme patrový rodinný dům. V přízemí máme dlouhé chodby křížené, obývák, kuchyň, ložnici a dětský pokoj s koupelnou jsou podsklepený. V patře máme jeden pokoj, který je z obou stran obklopený půdami. Je zateplený ze všech stran polystyrenem z půdy a ve vnitř je zateplený polystyrenem na stropě. V topné sezóně nám na schodišti vzniká silný průvan studeného vzduchu dolů, který nám proudí po celé spodní části domu. Ve vrchní části není žádné teplo. Na posledním schodu dole z patra jsem postavil zapálenou svíčku a ta během několika vteřin zhasla pod silným proudu studeného vzduchu. Žena se snaží často větrat, ale nepomáhá to.

Prosím Vás tím o radu čím by to mohlo být. Po případě na koho se máme obrátit.

Děkuji za odpověď.

Dobrý den.

Příčinou proudění studeného vzduchu je, že v patře se určitě netopí. Možná pouze v pokoji, ale část otevřeného patra na schodišti je s velkou pravděpodobností prochlazená (asi vliv půdy). Během topné sezóny, kdy je přízemi vytápěno, tak teplý vzduch stoupá po schodišti nahoru, kde vytlačuje studený vzduch a ten stéká po schodišti dolů. Teplý vzduch se pak v patře ochladí. Tak dochází k cirkulaci vzduchu na schodišti. Průvan je tím větší, čím více topíte. Už jsem se s tím několikrát setkal. Musíte zajistit, aby otevřený prostor v patře na schodišti byl vytápěný.

30.12.2014

Dobrý den,

chtěl bych se zeptat. Bydlíme ve zrekonstruovaném bytě 2p. domu v horním patře. Nad námi je už jen půda. Stropy máme sádrokartonové s parozábranou a vatou 2x 150mm do kříže. Od r.2012, kdy jsme se nastěhovali, máme každý rok mokrý flek ve vrchním rohu obvodových zdi (zeď- 45cm děrovaná cihla) z venku nezateplené. Jedná se o ložnicí 3x4m, výška 225cm, okna jsou plast a větráme minimálně 3x denně. Je fakt, že většinou večer už tam malý spí, takže poslední větrání je tak v 18hod. Spíme tam většinou 3 lidé. Flek se vyskytne na podzim, když začne topná sezóna a do letoška po nějaké době zmizel. Letos to ovšem dělá při mrazech, jakmile venku mrzne, flek se objeví, přestane mrznout po nějaké době se flek ztratí. Uvažoval jsem o koupí odvlhčovače, ale vzhledem k tomu, že mi meteostanice momentálně ukazuje vlhkost 37% se mi to jeví jako zbytečné. Už před dvěma roky jsem z venku kontroloval, jestli někde není nějaká škvíra, nikde nic, preventivně jsem vše zafoukal pur pěnou. Na půdě jsem se byl dívat, jestli v tom rohu není spatně natlačená ta vata, všechno v pořádku. Tak mě ještě napadlo obrátit se na Vás, jestli by se dalo třeba pomoci termokamery zjistit, kde by mohl být problém.

Předem děkují za odpověď.

Dobrý den.

Jedná se o klasický problém v rohu domu. Příčin může být několik. Pokud se jedná o nezateplený dům, tak příčinou může být větší mezera mezi tvárnicemi a jen lehce zakryta fasádou (vlhký flek má podélně vertikální tvar ). Další příčinou může být zatečení betonové směsi do děr v cihle pod věncem (samotný věnec může být zateplen). V tomto případě by flek měl spíše vejčitý tvar horizontálního směru. Pokud je flek přímo v horním rohu, tak příčinou může být i nedostatečná tepelná izolace okolo pozednice. Další příčinou může být i kotevní prvek (lokální tepelný most) nosné konstrukce SDK stropu. Zkondenzování vlhkosti může dojit během noci, kdy vydechování m dojde k nárůstu vlhkosti ve vzduchu. Vlhkoměr raději zkontrolujte s jiným přístrojem, protože při uvedené vlhkosti by se jednalo o větší problém v rohu místnosti nebo se jedná o nepřesnost přístroje. Pomocí termokamery lze rozpoznat (dle tvaru a umístění prochlazení ) možnou příčinu, ale prochlazení většinou koresponduje s tvarem skvrny.

18.12.2014

Dobrý den,

Máme plastová okna, proniká jimi chlad. Těsnění na křídle nedoléhá k rámu, lze jím prostrčit papír při zavření okna.Prosíme proto o radu, jak postupovat.

Děkujeme, Cudlínovi

Dobrý den.

Problém se dá odstranit seřízením oken. Dodavatelská firma, pokud je seriozní, tak provádí toto seřízení v rámci záruční doby. V opačném případě existují i firmy na údržbu oken nebo si okna seřídit sám. Na internetu existuje spousta návodů, jak seřídit okna (např. zde, další návod v tisknutelné podobě , atd.).

11.11.2014

Dobrý den,

prováděli jsme rekonstrukci staršího rod. domku po rodičích. Po vytrhání dřevěné podlahy (naprosto suchý podklad, který prášil), nikde žádná vlhkost. Celý domek byl naprosto suchý. Byl proveden nový rozvod vody a topení, který je uložen v podlaze koupelny a kuchyně. Základový beton, na němž jsou rozvody položeny, byl až do doby dokončení krycí vrstvy naprosto suchý.

Po dokončení krycí vrstvy, v pořadí prací: základní beton, položení rozvodů, polystyrenové krytí, kari síť, konečný beton a položení dlažby, se začaly na stěně, nejdříve v místě, kde vůbec žádné rozvody nevedou, objevovat vlhké skvrny. Později i v blízkosti rozvodů (zřejmě jak už je vlhkostí spodní prostor nasycen). Stále jsem nemohl najít příčinu. Proto jsem tam, kde vedou rozvody, provedl sondy (vyřízl dlaždice, vysekal otvory v místech spojů rozvodů, a nikde voda neteče ani neroní). Tím jsem dále zjistil, že podkladový beton je nyní mokrý a vůbec si nevím už rady, jak najít příčinu vlhkosti (zřejmě asi nějakého úniku vody). Domek je naprosto suchý, spodní voda nepřichází v úvahu. Existuje prosím, ve vašem oboru nějaká možnost (způsob) zjištění zdroje (příčiny) zřejmě úniku vody, aniž bych byl nucen všechny obklady a podlahy v obou místnostech, včetně obložení vany atd., bourat? Už si z toho zoufáme a budeme vděčni za každou vaši radu. Předem děkujeme za jakoukoliv radu, či nápad.

Zdeněk Brožek a Božena Jakoubková

Dobrý den.

Bohužel, pokud jsou rozvody uložené pod tepelnou izolaci, tak termokamerou nelze zjistit místo úniku vody. Navíc příčina bývá často jinde, než se defekt někde projeví. Spíše je zajímavý fakt, že vlhkost se projevila na stěně, kde žádné rozvody nejsou. Nevím, jak vysoko na stěně. Pokud u podlahy, tak je to možné. Z popisu nevím, kde se vady vyskytly. Zda v koupelně , v kuchyni nebo v obou místnostech a na jaké stěně se vlhkost vyskytla. Zažil jsem případ, kdy vnitřní stěna byla navlhlá a kde nebyly žádné rozvody vody. Problém byl v tom, že elektrické rozvody byly taženy v husím krku a vedly až na půdu. Vlhký vzduch stoupal tímto rozvodem nahoru, kde zkondenzoval, stékal a postupně pod vypínačem stěna navlhla. I takové věci se mohou dít. Pokud navlhla obvodová stěna, je nutné prověřit, zda nemůže někde zatékat voda (okap, balkón, špatné oplechování, ...). To by pak byla nějaká spojitost s počasím. Dále je třeba se zamyslit i nad stavem hydroizolace . V textu není o ni zmínka. Dále je třeba sledovat vývoj vlhkosti podkladového betonu (pokud je jen pocitová vlhkost na prstech, tak to může být pouze zbytková vlhkost betonu) a to, zda se vlhkost zvětšuje nebo ustupuje. V podstatě je třeba vysledovat, zda se jedná opravdu o poruchu rozvodu vody nebo topení nebo je příčinou něco jiného (zvýšená vlhkost v domě+tepelné mosty, kondenzace vlhkosti na rozvodu studené vody pod podlahou, ...).

29.10.2014

Dobrý den,

chtěl jsem se zeptat, proč se na fasádě při chladném počasí objevují nepravidelně bílé námrazové fleky. Vlastním nově postavený dům a je čerstvě zateplen.

Děkuji.

Dobrý den.

Důvodu může být více. Pokud je zateplení čerstvé, jak píšete, tak velice pravděpodobně to souvisí se zbytkovou vlhkostí, která je obsažená v omítkovině a postupem času zmizí.

U staršího zateplení je nutno brát v úvahu, že stěna je tepelně izolovaná od vnitřního prostředí a vnější strana je vystavená působením jasné noční oblohy, která stěnu ovlivňuje cca -30°C. Týká se to hlavně stěny, která je směřována do volné krajiny. Povrch takové stěny je pak výrazně prochlazený a může se na něm postupně vysrážet vzdušná vlhkost, která namrzne (analogicky jako námraza na zemi). V místech, kde jsou tepelné mosty, tak tato námraza není (talířové hmoždinky, mezery mezi EPS deskami, ...). Dále se může námraza vyskytovat v důsledku průniku vlhkého vzduchu ven (chybně provedená izolace podkroví, vyústění odvětrání, ..), který pak na prochlazené stěně vytvoří jinovatku. Výsledkem dlouhodobého působení vlhkostí jsou pak řasy, které se na fasádě objeví.

17.10.2014

Dobrý den,

chtěla jsem se zeptat, jestli dokážete pomocí vašich přístrojů zjistit příčinu mokrých zdí v rodinném domě a popřípadě, co s tím dál dělat. Je to starý dům, mokré zdi jsou půl metru, v létě je to lepší, na zimu se to vždy zhoršuje. Vlhkoměr ukazuje stále 70 a výš.

Děkuji.

Pechrová

Dobrý den.

S největší pravděpodobností se jedná o vzlínaní vlhkosti. Tato vlhkost pak snižuje tepelný odpor obvodové stěny a v zimních (i v jarních) měsících pak na takto prochlazených místech dochází ke kondenzaci vlhkosti. V zimních měsících je to způsobeno výrazným prochlazování těchto míst spolu s málo větraným prostorem a v jarních měsících se sice větrá, ale teplý venkovní vzduch obsahuje více vodní páry, která se na ještě prochlazených místech vysráží. Měřením bych pouze konstatoval daný stav. Pokud se jedná o starý dům, tak určitě není odizolované zdivo pro zamezení vzlínaní vlhkosti. Nejlépe daný stav posoudí specializovaná firma a navrhne optimální řešení. Způsobu, jak se takovéto vlhkosti zbavit je několik (podřezaní; chemická injektáž; odvětrání spodní parte stěny s odtahem do sklepa s využitím cirkulace vzduchu – obytná část – sklep – přisávaní do zdroje tepla; atd ..)

29.8.2014

Dobrý den,

začala nám vlhnout venkovní zeď. Mysleli jsme si, že je špatná izolace mezi terasou a koupelnou, ale po namontování manometru instalatérem na hlavní přívod vody se ukázalo, že se ztrácí tlak vody v systému. Je možné zjistit místo, kde dochází k úniku? Nechtěl bych zbytečně někde rozkopávat koupelnu.

Děkuji za odpověď.

Heidlberger

Dobrý den.

V tomto případě je minimální šance na detekci poruchy. Vždy záleží na okolnostech, kde a jak jsou vedené vodovodní trubky. Voda v trubce musí teplotně ovlivnit celou vrstvu povrchu, pod kterou je vedená (stěna, podlaha) a v cestě tomu často zabrání různé typy tepelných izolací.

10.4.2014

Nabídka měření úniku tepla v půli dubna se nezdá nejvhodnější,kdy tepelné rozdíly v domě a mimo dům nejsou velké.Bude toto měření objektivní?

Dobrý den.

Záleží, k jakému účelu je měření určeno. Pokud chcete odhalit nějaké konstrukční vady, tak stačí i krátkodobý pokles teploty. U standardního měření tepelných ztrát je nezbytné zohlednit i stav vnitřní prostředí a v tomto ročním období již nebude vypovídající. Raději bych odložil měření na další zimu.

1.3.2014

Dobrý den,

chtěla bych se zeptat jak řešit problém s plastovými okny,které máme asi dva roky.Při poklesu teplot pod nulu se nám rosí rámy za panty a pod vnitřním těsněním. Vlhkost v bytě byla naměřena vyšší asi kolem 60 procent asi 100krát z 300 měření, jinak to bylo kolem 50 procent ve zbývajícím měření. Firma stále operuje s vysokou vlhkostí v bytě a tudíž tvrdí, že to není na reklamaci. Už třikrát okna seřídili, ale vždy bez výsledku, poslední seřízení 19.2. Opět bez výsledku. V ten den opět naměřena vysoká vlhkost. Bylo mě sděleno, že je to tou vysokou vlhkostí a rosný bod je prý pod těsněním, proto se to sráží zrovna tam. Je opravdu možné, aby voda kondenzovala pod těsněním, které těsní jen tím, že je v bytě vyšší vlhkost nebo to může být něco jiného. Dělá to jen přes noc, přes den kdy se větrá tak je v celku klid. Okna mají trojskla, tak mi bylo sděleno, že nejchladnější bod je pravděpodobně pod těsněním. Začíná se mi místy objevovat i plíseň. Můžete mi prosím poradit, jestli je to tou vlhkostí nebo to může být něco jiného, abych to mohla nějak řešit.

Předem děkuji za odpověď.

Dobrý den.

Vámi popisované problémy s kondenzaci vlhkosti na těchto místech jsou způsobené vyšší vlhkosti v místnosti. U oken s trojsklem nedochází za běžných podmínek ke kondenzaci vlhkosti přímo na okenní tabuli oproti oknu s dvojsklem. To pak vede k tomu, že vlhkost obsažená ve vzduchu si najde místo prochlazené pod hodnotu rosného bodu, kde se vysráží. Což je ve vašem případě místo pod těsněním a na něm. Těsnění nemusí doléhat v celém svém příčném profilu na okenní rám (funkci zabránění profuku splňuje), ale malými netěsnostmi se vlhký vzduch dostane pod těsnění, kde zkondenzuje.

Vámi uváděná vlhkost je relativní hodnotou a závisí taky na teplotě vzduchu (i tlaku, ale běžně se tato závislost zanedbává). Více se o této závislosti píše v článku Kondenzování vlhkosti na okenním skle.

20.2.2014

Dobrý den,

bydlíme v bytě (novostavba 2011),který je umístěn nad venkovním garážovým stáním.Fasáda i strop stání je zateplen. Termosnímek neprokázal žádný výrazný únik tepla. I přesto byla dnes ve spodním rohu místnosti (vyskytla se tam před týdnem plíseň) naměřena teplota povrchu zdi 17°C, v místnosti bylo 22,6°C, vlhkost 50,5 %, venkovní teplota 6,8°C.

Svědčí tato data o nějaké možné závadě na izolaci (profuk studeného vzduchu, anebo se jedná o normální stav? Případně jakým dalším způsobem je možné ověřit funkčnost izolace?

Předem děkuji za odpověď.

Blanka

Dobrý den.

Teplota naměřená ve spodním rohu místnosti není nijak kritická a je zcela běžné, že ve spodních partiích místnosti nad otevřeným prostorem nebo sklepem je teplota nižší než pokojová. Vzhledem k vyšší venkovní teplotě, doporučuji zjistit teplotu v tomto místě při větších mrazech (snad ještě přijdou), protože pokud bude pod 13°C, tak se může jednat o nějaký problém ve spoji tepelné izolace (větší mezera). Pak v takovém místě může docházet ke kondenzaci vlhkosti, na kterou mají vliv i jiné faktory.

Měření probíhalo za relativně vysoké venkovní teploty a v těchto teplých dnech se již častěji větrá. V chladných dnech se výrazně mění kvalita vnitřního vzduchu úměrně s nižší frekvenci větrání = zvýšení vlhkosti vzduchu. Dalším faktorem je umístění nábytku nebo jiných věcí v tomto místě, které zamezují cirkulaci vzduchu a tím i ohřevu tohoto místa. V tomto případě i u relativně bezproblémového místa může docházet ke kondenzaci vlhkosti.

Pokud se jedná u vás o tento případ, tak stačí upravit rozmístění nábytku. Indikátorem zvýšené vlhkosti je míra rosení oken s dvojsklem. Pokud máte okna s trojsklem, tak se vlhkost vysráží na chladnějším místě než je okenní tabule. To se pak zdá, že je vše v pořádku, protože okna jsou suchá, ale za skříní je plíseň.

29.1.2014

Dobrý den,

chtěli bychom vyměnit stojící wc mísu v místnosti s podlahovým vytápěním a máme obavy z možného poškozeni trubek pod povrchem. Je možné k stanoveni výměry obsazeni wc využit vaše služby, abychom předešli poškozeni podlahovky?

Děkuji za odpověď

Iveta D., Olomouc

Dobrý den.

Pomocí termokamery lze přesně určit, kde se nachází podlahové topení. Ideálně je zahájit měření s vypnutým podlahovým topením a nechat jej postupně nahřívat. Během nahřívání podlahy lze topení přesně vymezit, protože pokud je podlaha již vyhřátá, tak dochází k teplotnímu překrytí podlahovky (zvláště u keramické podlahy ) a tím i k určité nepřesnosti.

8.4.2013

Dobrý den.

V bytě (nejvyšší patro, nic nad námi není, ani půda, dům cihlový, zateplený, plastová okna) se nám objevují (na obvodových zdech) čmouhy - většinou nahoře, kde se stěna setkává se stropem - může to být plíseň? V bytě se nám rosí okna (rosí je slabé slovo, jsou skutečně velice mokrá, především v místnostech s rohovými okny), když jsme v záruce hlásili tuto závadu, bylo nám řečeno, že špatně větráme. Nicméně se mi nezdá, že by se ta plíseň, o které jsem se zmiňovala, vytvářela špatným větráním. V další místnosti jsem včera zjistila, že když jsem vytopila místnost na 24 stupňů, poté vypnula topení (okna jsem měla zavřená), tak během jedné hodiny klesla teplota o 3 stupně, což se mi zdá hodně, není možné, že je to také nějakou závadou? Přes noc nám s vypnutým topením a zavřenými okny klesá teplota k 16-18 stupňům.

Děkuji za odpověďi.

Dobrý den.

S nejvyšší pravděpodobností se opravdu jedná o plíseň vzhledem k vlhkosti, kterou popisujete. Nevím, jak máte řešený strop, ale někdy špinavé čmouhy signalizují průnik vzduchu netěsnosti mezi stěnou a stropem (sádrokarton , palubky). Savem zjistíte, zda se jedná o plíseň nebo ne. Rychlé prochlazení bytu svědčí o tepelných mostech v obvodové konstrukci, netěsností oken nebo i o nedostatečně zatepleném stropu. Určitě bude problém mezi obvodovou stěnou a stropem. Plíseň signalizuje výrazně prochlazené místo, ale svou váhu má také i vlhkost v bytě (vzhledem k silně oroseným oknům). U rohových oken se bude kondenzace vlhkosti vyskytovat nejčastěji. Pokud se okna přímo v rohu dotýkají svými rámy, tak to je jedno z mnoha kritických míst. Vzhledem k tomu, že okenní tabule nenahradí zateplenou stěnu, tak i okolí okna je prochlazené a pokud jsou okna umístěna v rohu, tak je prochlazení ještě intenzivnější (okna se navzájem ovlivňují a jsou prochlazená).

Pro eliminaci problému je vhodné si nechat proměřit byt termokamerou a sledovat teplotu a vlhkost vzduchu. Termokamera vám ukáže, jak velké problémy ve vašem bytě jsou. Může být i chyba v zateplení obvodových stěn, kdy vzduch se dostane pod tepelnou izolaci a ve skutečnosti pak máte prochlazené obvodové stěny.

V článku Kondenzace vlhkosti na okně popisuji, jak správně bojovat s vlhkostí v bytě v zimních měsících. Může se stát, že vlhkost pod stropem budete mít i v letních měsících, pak příčinou je zatékání skrz izolaci.

 

Plíseň pod stropem

Obr.1 - Plíseň pod stropem

Plíseň pod stropem

Obr.2 - Plíseň pod stropem

Plíseň pod stropem

Obr.3 - Plíseň pod stropem

Netěsnost rohových oken

Obr.4 - Netěsnost rohových oken

 

7.4.2013

Dobrý den,

koupili jsme nový byt v pol.domě v Opavě. Bydlíme zde 2 roky a letos v zimě nám zateklo do obývacího pokoje a 2 dětských pokojů. Obývák je v 5.patře a pokoje jsou v 6. patře.V šestém patře je terasa. Stavitel terasu už jednou předělával,protože tam zatékalo už dříve. Ted nám zateklo přes terasu, až do obýváku. Dům byl kolaudován v roce 2009. Myslíme si, že je špatná izolace terasy a oplechování. I když uklízíme sníh několikrát a pokaždé, když sněží. Na fasádě se objevují bílé fleky ,což prý to jsou soli, které se vysráží. Dům je postaven z Porotermu a zateplen vatou. Nevíme ,kde ta voda se vsakuje. Dá se to určit a změřit termokamerou? Byt stál několik milionu a je v záruce. Developer slíbil opravy, ale máme strach, že to znovu odbude, nevím na koho se obrátit s lokalizaci závady.

Děkuji za odpověď.

S pozdravem Bejdak Marian,Opava

Dobrý den.

Bohužel pomocí termokamery je v tomto případě minimální šance, že se lokalizuje místo závady. Voda většinou někde vteče a vyteče úplně někde jinde. Jistá šance je, pokud vody je dostatek, aby výrazně provlhčila minerální vatu a tím snížila tepelný odpor izolace. K zatékání dochází jen v zimě nebo i za deštivého počasí ? Nejdříve bude nutné vysledovat závislosti stavu počasí i směru větru na zatékání. Možná s tím i souvisejí bílé skvrny na fasádě.

15.6.2012

Dobrý den,

bydlíme 1 rok v novém srubovém domku, máme dřevěná eurookna. V létě po nastěhování se nám objevily na 3 oknech "bublinky" pod lakem a v zimě se nám okna rosily na vnitřní straně skel, na spodních pantech, kapky vody stály na rámu nad oknem, při velkých mrazech nám okna zamrzly, nešly otevřít a i vevnitř jsme měli ty spodní panty úplně omrzlé. Podle výrobce je vše způsobené vlhkostí-vlhkoměry máme doma 3 a v zimním období ukazovaly všechny kolem 40%. Výrobce nám měřil vlhkost svým vlhkoměrem, který stál cca 1m od našeho, oba u parapetu okna-podle vyjádření od výrobce bylo nejvíce hodnot kolem 50%, na našem měřáku kolem 40% i méně. Chceme si v zimním období nechat udělat nové nezávislé měření, ať víme, jak to ve skutečnosti je a co s tím dělat, jen jsem se chtěla zeptat, jestli jsou možné až tak velké rozdíly v naměřených hodnotách na 2 měřácích a jestli toto vše může být způsobeno vlhkostí, která podle mně není tak velká nebo může být problém v něčem jiném. Obecně v těchto domech vlhko není, máme porovnání s několika podobnými a nikdo nemá tyto problémy při stejných podmínkách-myslím stejná okna, stejná vnitřní i venkovní teplota, způsob větrání apod.

Moc děkuji za odpověď.

Helena

Dobrý den.

každý měřící přístroj má svou přesnost měření. U obyčejných vlhkoměrů je to +-5%, u kalibrovaných je to cca +-2%. Setkal jsem se i s přístrojem, který ukazoval vlhkost o 30% méně (jednalo se o reklamní předmět). Vámi udané naměřené hodnoty a hodnoty výrobce mohou být zhruba v tolerantním pásmu přístrojů. Pokud by byla okna v pořádku, tak při vyšší vlhkosti vzduchu bude na okně docházet ke kondenzaci vlhkosti, ale v žádném případě se nesmí objevit námraza. Z toho lze usuzovat, že hlavním problémem oken je jejich těsnost. Vlivem i nepatné netěsnosti dochází ke kondenzaci vlhkosti na vnitřní straně rámu a při větších mrazech dojde k zamrznutí oken (nelze je pak otevřít). U eurooken je nezbytné provést odstranění této závady, protože kondenzovaná vlhkost může způsobit zničení (popraskaní) okenního rámu.

9.5.2012

Dobrý den,

zaujal mě Váš příklad ztrát v mezerách mezi tvárnicemi. Dal jsem si ho tak trochu do souvislosti s diskuzí na TZB-info. (http://forum.tzb-info.cz/2987-diskuze-ke-clanku-porovnani-vypoctu-tepelnych-ztrat-podle-csn-06-0210-a-csn-en-12831). Vaše vyfocené tvárnice jsou cihelné bloky typu Porotherm a podobné? V této diskuzi ing. Matějka doporučuje u takových materiálu s U=0,32W/m2K počítat tepelné ztráty minimálně U=0,5 tedy o 50% větší. Člověku se to nechce moc věřit. Že by celá naše země byla zalepena baráky, které není nikdo ochoten kvalitně postavit? A je to o 50%, nemůže to být náhodou v některých případech ještě o hodně více? Zajímalo by mě, jestli takových fotek máte více, jestli dokážete říci aspoň hrubě, o jaké ztráty se na Vašem fotu jedná. Kde si myslíte, že se ztráty špatně vyzděné zdi až mohou dostat. Myslíte, že u takového domu bez vnější omítky může dojít ke zlepšení celkových tepelných ztrát domu v řádu desítek procent po jejím provedení? Myslím pouze omítnutí bez polystyrénu.

A pak jak vypadají ony větší mezery mezi tvárnicemi, které by se měly zalepit, jak píšete. Milimetry, centimetry decimetry?

Děkuji moc za odpověď, pokud budete vědět.

Vladimír D.

Dobrý den.

V článku jsem uvedl příklad, jak může vypadat obvodová stěna, sice postavená z dobrého materiálu (Porotherm), ale s malou pečlivostí. V ukázkovém snímku jsou mezery mezi tvárnicemi cca 1 až 2 cm. Nemyslím si, že všechny domy jsou postavené nekvalitně. Pokud se projdete v místech výstavby nových domů, tak můžete vidět převážnou jejich většinu s řádně provedenou obvodovou stěnou. Výše uvedený příklad je důsledkem uplatnění starých přístupů ve výstavbě (omítka vše zakryje), kdy je stavba realizována svépomocí nebo pomocí zedníků, pro které 1cm není žádná míra.

U obvodové stěny postavené z tvárnic Porotherm, Heluz (a podobně) není třeba již provádět zateplení, protože se to cenově nevyplatí a hlavně zateplením se změní teplotně-vlhkostní poměry v domě. Pokud obvodová stěna vykazuje nedostatky (mezery ve spojích, které nejsou dostatečně promaltěny, obité rohy tvárnic, …), tak zpravidla takový dům firma zateplí. To pak vznikne dům, který vykazuje teplotní nestabilitu obvodových stěn. Vlivem netěsností okolo zateplení (venkovní parapety, špatné zakončení tepelné izolace pod střechou), dojde k průniku studeného vzduchu pod tepelnou izolaci a jeho rozvodu mezerami mezi tvárnicemi. Důsledkem je studená stěna s možným profukem vzduchu elektroinstalací (zásuvky, vypínače). Pokud vnitřní stěna není opatřena omítkou, ale je zakryta pouze sádrokartónem, tak dochází k průniku vzduchu prasklinami ve spojích až do interiéru. U ochlazované stěny je vysoká pravděpodobnost kondenzace vlhkosti (záleží na vlhkosti vzduchu v interiéru) na kritických místech.

Dalším častým případem, který vede ke snížení tepelného odporu obvodové stěny, je vysekání drážek pro vedení elektroinstalace, rozvodu vody, odpadů nebo vzduchotechniky. Tyto práce již dělají profese, pro které tepelný odpor obvodového zdiva není směrodatný údaj. Setkal jsem se s případem, kdy vodovodní potrubí bylo vedeno obvodovou stěnou tak, až voda zamrzla (probourali se stěnou naskrz a místo jen zakryli maltou).

Další vliv na tepelný odpor stěny má vyšší hodnota vlhkosti vzduchu v interiéru. Prostupem vlhkosti obvodovou stěnou dochází ke snížení tepelného odporu stěny.

Z výše popsaných důvodu nelze jednoznačně globálně určit s jakým tepelným odporem lze počítat. Tepelný odpor uváděný výrobci stavebních materiálů je nutné brát jako limitní (dosažený v laboratorních podmínkách), ale realita bude každopádně jiná. Vše záleží na pečlivosti při výstavbě. Setkal jsem se s perfektními domy, ale taky bohužel s případy, kdy byla zjištěna řada nedostatků. Pokud je dům se již dokončený a užívaný, tak náprava je složitá a finančně náročná. Proto je vhodné provádět kontrolní měření ještě před dokončením stavby (termovize, vzduchotěsnost).

U příkladu mezer mezi tvárnicemi docházelo k ochlazování povrchu stěny interiéru v místech mezer o 5°C až 10°C vzhledem k středu tvárnic (venkovní teplota -11°C, v interiéru 23°C, povrch stěny cca 20°C). Bohužel neznám plochu obvodové stěny a poměru defektních míst, abych mohl určit o jaké ztráty se v tomto případě jedná. Mezery nejsou rovnoměrně rozmístěné po povrchu stěny a jejich velikost rovněž kolísá.

 

Níže jsou uvedené termosnímky obvodových stěn. U obrázku č. 1 se jedná o nadstavbu starého rodinného domu (Porotherm). Na termosnímku jsou patrné prostupy tepla mezerami mezi tvárnicemi (spodní část na termosnímku vykazuje zvýšený prostup tepla věnec mezi patry). Další termosnímky ukazují interiéry různých novostaveb, které nemají doplňkovou izolaci obvodové stěny (pouze fasádu domu).

Nadstavba strého domu

Obr.1 - Nadstavba starého domu

Vnitřní stěna novostavby

Obr.2 - prochlazení rohu a obvodové stěny

Vnitřní stěna novostavby

Obr.3 - plošné prochlazení obvodové stěny

Vnitřní stěna novostavby

Obr.4 - prochlazení stěny schodiště, výrazně studený věnec

 

13.3.2012

Dobrý den,

chtěla jsem se zeptat, jak a zda lze poznat špatné těsnění plastových oken z venkovní strany okna. Máme 3 roky nová plastová okna, u kterých jsem zjistila značné profukování a netěsnění. Vyměnili nám v rámci reklamace ale pouze těsnění vnitřní, vnější vyměnit nechtěli. Profukování oken přestalo, ale já si myslím, že se mělo vyměnit i těsnění vnější, jelikož v prostoru mezi vnitř. a vnějším těsněním se před výměnou usazoval prach z venku, byť se křídlo neotvíralo /hlavně ve spodní části/. Dá se tedy určit teď dodatečně, zda je vnější těsnění v pořádku nebo ne?

Děkuji, Irena.

Dobrý den.

Špatné venkovní těsnění jednoduše poznáte podle množství vody, které se dostane za těsnění do vnitřního rámu okna při intenzivním dešti a silném větru. Pro odtok vody pak slouží odtokové otvory ve spodní části okenního rámu. Pokud ve spodní části rámu máte pouze prach, tak těsnění není nutné měnit, protože prach se často dostane do těchto prostor přes odtokové otvory a proměnlivém větru (často jsou otvory odkryté posunutím krytek otvorů).

12.3.2012

Dobrý den,

řešíme v našem SVJ dlouhodobé zatékání. Nechali jsme provést nové hydroizolace, ale voda opět prosakuje. Problém je ten, že nedokážeme identifikovat místo zatečení. (Terasa a schodiště nad nebyt. prostorem).

Existuje nějaká solidní technologie vedoucí k odhalení zatékání?

Děkuji za odpověď.

PP

Dobrý den.

nějaký spolehlivý způsob, jak odhalit místo zatékání neexistuje. Jsou metody, které mohou, ale také nemusí odhalit místo průniku vody. Většinou se místo zatečení vody a průsaku do interiéru neshoduje a je někdy i několik metru vzdálené. Na počátku je vždy vhodné vysledovat, za jakých podmínek dochází k průsaku (intenzita deště, směr větru, síla větru, …). Pak je nutné prozkoumat okolí (oplechování, možnost průniku vody z výše položených míst, sklon k místu průsaku, tvorba kaluží, možnost průniku vody okolo parapetů oken-déšť dopadá pod úhlem, odražení deště od terasy na fasásu a vlivem absorpce a trhlinami může proniknout vlhkost do interiéru). Výše jsem popsal některé možné způsoby průniku vody do interiéru a i z toho mála je zřejmé, že těch důvodů je spousta a ne každá diagnostika je na některé příčiny vhodná.

Termovizní měření může odhalit místa, kde dochází k průniku vody, ale místo musí být plošné a s určitou vlhkosti blízko povrchu. Princip měření je takový, že vlhké místo během slunečního dne má větší schopnost akumulace tepla z důvodu menšího tepelného odporu. Ve večerních hodinách dochází k postupnému chladnutí povrchu a vlhké místo se pak jeví jako teplejší skvrna vzhledem ke svému chladnějšímu okolí. To je ideální případ. Někdy se stává, že skvrna je těžko rozeznatelná vlivem různých teplotních anomálií na povrchu zkoumané plochy. Za pokus to vždy stojí i když výsledek není možné předvídát.

10.2.2012

Dobrý den.

Vlastním dřevostavbu dva roky starou. Při letošních mrazech mi zamrzla voda v 1.poschodí. Je možné najít místo zamrznutí? Bojím se prasklého potrubí a po oblevě následné havárie.

Jan G.

Dobrý den.

V tomto případě nalezení místa zamrznutí je velice individuální a záleží na místě zamrznutí. Pokud je někde nedostatečná izolace obvodové stěny v místě rozvodu vody, tak termokamera dokáže toto místo diagnostikovat. Opačným případem je situace, kdy je vodovodní potrubí vedeno za nějakou izolaci (nebo za kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, …). To pak kamerou lze jen hrubě odhadnout místo (nebo vůbec) zamrznutí. Za pokus to ale stojí. V případě nedostatečné izolace je možno taky se pokusit místo dohledat z vnější strany (únik tepla v tomto místě).

Můžete taky zkusit pomocí projektové dokumentace odhadnout kritická místa pro průnik chladného vzduchu v místě vedení vodovodního potrubí - křížení konstrukčních prvků, oplechování.

11.12.2011

Dobrý den,

lze poznat ze snímku termovize špatně zateplenou stěnu - špatné přilepení a přichycení hmoždinkami, mikropraskliny?

Děkuji za odpověď.

J.

Dobrý den.

Termovizním měřením lze opravdu ohodnotit kvalitu provedeného zateplení, ale jen za určitých podmínek. Je nutné si uvědomit, že termokamera jen dokáže zobrazit teplotní mapu snímaného povrchu. Pro posouzení kvality zateplení je nutno provádět měření v interiéru, kde lze odhalit jednotlivé vady. Sice na internetu se objevují snímky, kdy na termosnímku je zateplený dům a jsou vidět jednotlivé talířové hmoždinky, ale z hlediska funkčnosti zateplení je to zanedbatelné (je to jen estetický problém, kdy vlhká fasáda vypadá jako po neštovicích, ale to jde poznat i bez termografického měření).

Optimálním počasím pro odhalování chyb zateplení je chladné a větrné počasí, kdy studený vítr proniká netěsnostmi za tepelnou izolaci a problémová místa pak vykazují nižší teplotu. Rozhodující pro posouzení závažností kvality je míra a plocha prochlazení k celkové ploše stěny.

28.11.2011

V současnosti se zatepluje náš panelový dům. Objevil jsem v dolním rohu mezi oknem a zdi místo, kterým profukuje vzduch - něco v místnosti hučelo a tak jsem na to přisel. Vizuálně není nic vidět, pouze čárka mezi oknem a zdi, ale v rohu je cítit, jak vzduch profukuje. Okna byla vyměněna za plastová již dříve (jsem v domě 2 roky a v té době tam již byla). Je možné, že příčina profuku je v současném zateplováni ? Bylo by to možné zjistit ?

Dobrý den,

Opravdu zateplování je příčinou možného profuku studeného vzduchu do interiéru. V rámci zateplování se provádí i výměna venkovních parapetů. Původní parapety jsou odstraněny a s nimi i části montážní pěny, na kterých jsou nalepeny . Mohlo nastat, že mezi oknem a stěnou byla netěsnost a montážní pěna pod původním parapetem ji zatěsnila. Součásti zateplení se provádí (mělo by) i řádné dotěsnění okolí oken (včetně pod novým parapetem).

Možný profuk vzduchu netěsností je možno dobře detekovat jak termokamerou a taky i anemometrem , který zjistí intenzitu proudění vzduchu.

15.06.2011

Dobrý večer.

Bydlíme v panelovém domě-v přízemí.Jedná se o nepodsklepený dům a v posledních týdnech se prokazatelně zvýšila vlhkost zdiva a následně se vyskytla i plíseň. Jsme přesvědčeni ,že nějakým způsobem došlo k porušení izolace. Abychom mohli objednat opravu, potřebujeme zjistit nakolik a kde je izolace porušena.Je toto možné za pomoci vašeho přístroje nějakým způsobem změřit?

Děkuji Petr P.

Dobrý den,

Bohužel. Termovizní měření neumožňuje lokalizovat místo porušené izolace. Termokamerou s vlhkostní sondou lze zmapovat vlhká místa, která vznikla vysrážením vlhkého vzduchu vlivem prochlazeného povrchu stěny, ale to není váš případ. Voda může poškozenou izolaci pronikat úplně někde jinde, než se projeví v interiéru. Můžete vysledovat chování vlhkých míst – jsou větší za deště nebo vlhkost je konstantní (vzlínavost spodní vody, porušené potrubí, ucpaný kanál, …). Bohužel, příčin může být hodně. Raději bych dál přednost odstranění příčiny (pokud je to možné) a až pak opravit porušenou izolaci, protože pak bude jen otázkou času, kdy se problémy vrátí.

26.02.2011

Přítelkyně vlastní rodiný dům; v roce 2002 si nechala snížit stropy pomocí sádrokartonových podhledů. Následně se jí NA CHODBĚ počala objevovat plíseň! Pravidelně ji odstraňuje pomocí SAVA a opakovaně natírá barvou proti plísním, přesto....!! Jé možno tento problém řešit příp. vyvrtáním otvorů ve stropě pro cirkulaci vzduchu? (dům byl postaven v letech 1930; má dřevěné stropní trámy).

Děkuji za odpověď!

P. Nossek; Brno

Dobrý den,

Předpokládám, že se plíseň v chodbě nachází na stěnách v okolí sádrokartonových podhledů. Příčinou je stav, kdy teplý vlhký vzduch proniká netěsnosti okolo podhledů do mezistropního prostoru, kde se na prochlazených místech sráží a vytváří živnou půdu pro růst plísně. Navíc je chodba nevětraným prostorem, a tato skutečnost plísním vyhovuje. Myslím si, že prostým vyvrtáním otvorů do sádrokartonových podhledů se problém nevyřeší, spíše zhorší.

Základním požadavkem je odstranění prochlazování části stropu chodby vhodným zateplením, tzn. odstranění tepelných mostů (ale ne zevnitř chodby), na takovou míru, aby nedocházelo ke kondenzaci vlhkosti (teplota stěny nad rosným bodem). Pak bude nutné provést demontáž podhledu a vhodnými prostředky se zbavit plísně a místa ošetřit. Pokud budete chtít znovu instalovat sadrokartonové podhledy, je nutné použít parozábranu nebo vhodnou vzduchotechniku pro odsávaní vlhkosti z prostoru mezi podhledem a stropem. Výše uvedené stavební úpravy je lépe prokonzultovat s projektantem, který přímo na místě doporučí vhodný postup úprav.

23.01.2011

Dobrý den,

Chtěla bych se zeptat, zda je možné termoměřením ověřit správnost provedení zateplení rovné střechy s přesahující atikou na čtyřpodlažním panelovém domě. Tedy zda může docházet k únikům tepla střešním pláštěm.

Děkuji Jitka

Dobrý den,

termovizním měřením lze ověřit správnost provedeného zateplení střechy, ale má to svá úskalí. Nejvhodnější metodou je zjištění prochlazení stropu přímo v interiéru horních bytů. Pro měření úniků tepla přímo na střeše je největším problém dosáhnout vhodného odstupu měření od střechy. I když se využije různých nadstaveb na střeše (ventilace) pro umístění stativu pro pořízení termosnímků, vždy bude snímek zabírat střechu pod ostrým úhlem a měření bude značně ovlivněno odrazem oblohy od povrchu střechy. Výsledek měření se dá do určité míry korigovat zohledněním odražené teploty okolí, ale i tak je výsledek pouze orientační. Využitím žebříku nebo štaflí může vést k poškození povrchu střechy a svou roli hraje taky přístup na střechu (malý průzor). Při měření přímo na střeše hraje taky vliv čistota povrchu střechy (voda, sníh) a taky počasí (nelze za každého počasí měřit).

Z výše uvedených důvodů preferuji metodu měření v interiéru bytu.

31.12.2010

Dobrý den,

Máme v bytě plastová okna a mám pocit, že asi netěsní jak by měla. Dá se, prosím, nějakým způsobem zjistit, zda nám přes ta okna nebo kolem nich teplo uniká? A pokud ano, je možné toto měření použít jako podklad pro reklamaci vůči firmě, která nám okna prodala a osadila?

Děkuji za odpověď. Emílie.

Dobrý den,

pomocí termokamery lze přesně diagnostikovat netěsnosti a určit, zda se jedná o závadu okna nebo jeho chybné osazení. Pokud měření má sloužit jako podklad pro reklamační řízení, musí zpracovaný protokol obsahovat přesný popis lokalizovaných závad a podmínek, za jakých bylo měření prováděno. V protokolu musí být jednoznačně určeno, který dodavatel je za jakou závadu odpovědný (pokud je jich více). Některé dodavatelské firmy (což je jejich přirozená reakce) se brání, proto měření musí být přesné a nezpochybnitelné.

Měření se provádí v interiéru budovy a pro klasifikaci závažnosti závady je nezbytné znát parametry vnějšího a vnitřního prostředí (teplota, vlhkost vzduchu). Z praxe vím (obracejí se na mne i dodavatelské firmy s vypracovaným termovizním protokolem pro nezávislé posouzení), že se reklamují i nepodstatné závady nebo jevy, které vyplývají ze samotné konstrukce a vlastnosti plastového okna.

7.12.2010

Dobrý den,

v 1.patře máme balkon,který je spojen s bokem vedlejšího baráku a tvoří průjezd do dvora. Průjezd je cca 3m široký a 5m dlouhý, do dvora otevřený a na vjezdu jsou prosklená plastová vrata.

Jelikož prolínala voda při dešti z balkonu na strop průjezdu,nechali jsme nově zaizolovat balkon. 2 roky při jakkoliv silném dešti, i při velkém množství sněhu, izolace drží, strop je krásně proschlý.

Až před několika dny,jak byly velké mrazy a hodně sněžilo, začala se na stropu průjezdu vytvářet sražená vlhkost a až začaly skapávat kapky. Bál jsem se, že je porušená izolace, ale to nevypadá jako promáčené zdivo, ale vysrážená vlhkost. Je to skoro po celé ploše stropu. Vloni, když byl mráz a hodně sněhu toto absolutně nedělalo ani při deštích.

Prosím Vás,co může být příčinou a co podniknout.

Děkuji za odpověď.

B.Zuzánek

Lázně Toušeň

Dobrý den,

Na popisovaný stav nelze jednoznačně na dálku odpovědět, co je příčinou, ale mohu popsat stav, který by musel nastat, aby se na stropě objevila vlhkost.

1. Vysrážená vlhkost: vlhkost se vytváří v místech, která jsou prochlazena pod teplotou rosného bodu. Protože se jedná o strop polootevřeného průjezdu, musel by balkón, který strop vytváří, být mrazem výrazně prochlazený tak, aby se na něm vysrážela vlhkost. Mohlo nastat to, že vlhký vzduch v průjezdu se ohříval o boční stěny průjezdu a stoupal ke stropu, kde na prochlazeném místě kondenzoval.

2. Průsak vody poškozenou izolací: poškozenou izolaci prostupuje voda tajícího sněhu z prohřátého balkónu a postupným průsakem vytváří kapky na stropě průjezdu.

Z výše popisovaných stavů se spíše přikláním k 1. možnosti, a to z důvodu rovnoměrného rozložení vlhkosti. S postupným oteplením se vlhkost buď vytratí (nebudou podmínky pro vznik kondenzátu) nebo bude platit varianta č. 2. Každopádně doporučuji chování stropu průjezdu sledovat za intenzivního deště a během zimy. Tvorba vlhkosti kondenzováním vody je dočasná a nastala v důsledku mimořádných okolností, které nejsou třeba intenzivním způsobem řešit (možná si nechat pro zajímavost změřit termokamerou prochlazení balkónu za většího mrazu).

20.8.2010

Dobrý den.

Máme siporexový jednoposchoďový rodinný domek situovaný sever a jih.V roce 2004 na jižní stranu jsme si nechali vyměnit okna (eura )dvojskla 1,4,v roce 2005 jsme vyměnili okna (eura),ale ty jsou dvojskla 1,1 plyn. Za dva roky nám začal plesnivět silikon v oknech na jižní straně domu.Výrobce oken nám řekl,že máme vlhko v domě dal nám vlhkoměr a v zimě jsem zjistila,že vlhkost na parapetu je někdy až 75%,ale uprostřed místnosti je mezi 40 - 45%.Okna nám i zamrzají zevnitř.Dělám všechna opatření která jsou možná tzv.vůbec nesuším prádlo v pokojích(mám sušárnu ve sklepě),když vařím, zavírám dveře, mám zaplé odsávání, větrám a větrám a zase větrám,nemáme žádné rybky a květiny jsou v normálu.Prosím o radu, když si objednám měření termovizí, jestli mě objeví nedostatky,které se stále na jižní straně domu zhoršují nebo čeho se mám ještě vyvarovat.Děkuji předem za radu. Eva.

Dobrý den,

Příčinou vámi popisovaného případu jsou netěsností okenních křídel nebo nedůsledně provedena izolace okolo okenního rámu. Při nižších venkovních teplotách vlivem netěsností dochází k ochlazování okenních skel a okenního rámu. Pokud povrchová teplota v těchto místech je pod teplotou rosného bodu, pak zde dochází ke kondenzaci vlhkosti. Prochlazené okno ochlazuje i nejbližší okolní vzduch v interiéru, kde pak dochází ke zvyšování koncentrace vlhkosti oproti středu místnosti. Dá se to laicky přirovnat k lednici, kdy kapky vody jsou na chladicí desce a ne na ostatních místech v lednici.

Termovizi lze odhalit místa, která jsou kriticky prochlazena a diagnostikovat příčinu prochlazování. Vhodná doba měření je při prvních výskytech popisovaných potíží, protože lze tak zjistit limitní (okrajové) podmínky výskytu vlhkosti. V rámci diagnostiky je nutné provést měření vnějšího a vnitřního prostředí (teplota, vlhkost) včetně stanovení referenčních teplot pomocí kontaktního teploměru (zvýšení přesnosti měření). Vhodné je taky provést diagnostiku proudění vzduchu netěsnostmi oken pomocí anemometru (pronikání teplého vlhkého vzduchu do meziokenního prostoru, kde při styku z chladným vzduchem dochází ke kondenzaci a následně k namrzání vnitřního prostoru okna). Před a během měření je nutné dodržet standardní podmínky, které jsou při běžném používání místnosti. Větrání nebo intenzivní vytápění výrazně zkreslí výsledek diagnostiky.

13.5.2010

Dobrý den!

Zateplují nám panelový dům a nezadělávají staré spáry mezi panely, přes ně jen "dávají" polystyrénové desky. Chci se zeptat zda může vzniknout rosný bod a plíseň v místnostech. Popřípadě, jak by se mělo správně ošetřit toto místo. Děkuji! Honza

Dobrý den,

Protože dotaz je formulován obecně, tak mohu odpovědět jen v obecné rovině. V prvé řadě musí existovat projekt na zateplení panelového domu. Součástí tohoto projektu je i výpočet tepelného odporu obvodové stěny a navržení vhodné tloušťky zateplení.

U takto zatepleného domu by v místech spár mezi panely v interiéru nemělo docházet ke kondenzaci vlhkosti. Problém s výskytem plísní u zateplených domů je totiž jinde. Jsou to místa, která se často opomíjejí při zateplení, a pak dochází k prochlazování stěn v interiéru a při zvýšené vlhkosti v bytě na nich dochází ke kondenzaci vlhkosti. Jsou to :

- rozhraní mezi soklem a stěnou domu (minimálně o 30cm přetáhnout zateplení přes sokl)

- podhledy balkónu a lodžií (dochází k prochlazování horní části stěny v bytech pod balkónem)

- často se stává, že dům se zateplí a obvodová stěna na balkóně se nezateplí, protože izolace zmenší plochu balkónu (v bytě vlivem zateplení vzroste teplota interiéru, plastová okna svoji těsnosti zvýší vlhkost v bytě a na prochlazené stěně pak dochází ke kondenzaci vlhkosti)

- u panelových domů není provedeno zateplení dilatační spáry (únik tepla a prochlazení stěny)

- není řádně ukončeno zateplení v horních částech domu (dochází k průniku studeného vzduchu mezi obvodovou stěnou a zateplením (lepení polystyrénu na terčíky, buchty, ...)

Z praxe vím, že u zateplených novostaveb s energetickým průkazem ve třídě A občas dochází k prochlazování horních části stěn (není řádně ukončeno zateplení) tak, že místnosti jsou studené a nejdou pořádně vytopit. Jedná věc je teorie (výpočet tepelné bilance domu na základě projektové dokumentace) a  druhá skutečnost (jak zedníci a ostatní profese dům postavili).

18.4.2010

Dobrý den,

provádíme zateplení RD firmou , která je v seznamu "zelená úsporám" a vznikl problém - zateplení u balkónových dveří ve spodní části - onu nášlapnou plochu, zatepluje se 14 cm polystyren. Jak toto místo zateplit? A ještě druhá otázka - jak vysoko od země se dává lišta na ukončení fasády. Děkuji ZC.

Dobrý den,

lišta na ukončení fasády by měla alespoň 300mm přesahovat hranu soklu. Je vhodné sokl taky zateplit (tenčí vrstvou) až pod úroveň terénu.

Co se týče první části otázky, je řešení opravdu individuální a záleží, jak je sokl pod dveřmi vysoký. V každém případě musí být sokl pod dveřmi zateplen z vnější strany. U balkónu je nutné provést zateplení podhledu a bočních stran balkónu pro zamezení prochlazování horních části stěn v místnosti pod balkónem.

26.2.2010

Přeji hezký den.

Předpokládám, že na rozložení teplot na konstrukci má vliv venkovní teplota – např. první snímek na Vašich www stránkách:http://www.termoviznisluzby.cz/snimky.php - starší cihlový dům, chci tím říct, že pokud byl tento snímek pořízen při venkovní teplotě 0 stupňů, tak při minus 15 by teplota povrchu byla nižší, což by mohlo vést k domněnce, že je konstrukce bez tepelných ztrát. Při jaké venkovní teplotě bylo měření prováděno ?

Existují nějaké tabulky, ze kterých by bylo zřejmé, podle naměřené povrchové teploty konstrukce a venkovní teploty – jaká je kvalita konstrukce, něco jako např. její tepelný odpor?

Proč se ptám – mám výsledky termovizního měření, ale chybí mi srovnání.

Děkuji za ochotu a případnou odpověď.

Dobrý den.

Při měření úniků tepla hraje vnější teplota určitou roli, ale je to jeden z mnoha faktorů, které je třeba brát v úvahu. Nižší vnější teplota se dá eliminovat posunutím rozsahu stupnic pro zobrazení barevné interpretace rozložení teplotních polí, aby byl termogram názorný. Jeden z rozhodujících činitelů je určení radiační teploty (odražené), která významně ovlivňuje naměřené hodnoty. Při zatažené obloze je to cca (-20°C), při jasné až -40°C. Pokud měřený objekt má naproti další objekt, tak je to -6°C, atd. Toto je nutné změřit a zohlednit při analýze termosnímku. Když se měří přízemí domu, má vliv na měření okolní zástavba, pokud se měří vyšší části objektů, tak už má vliv záření oblohy. Dalším vlivem je stanovení emisivity materiálu, tzn. schopnost materiálu odrážet okolní radiační záření. Fasáda domu má emisivitu většinou 0.93, pokud je sokl domu obložen obkladem, tak ten má zase jinou emisivitu. Toto se stanovuje dotykovým teploměrem a měření slouží jako referenční teplotní body pro přesné stanovení povrchových teplot na termosnímku.

Pro posuzování úniku tepla je nutné znát rozdíl teplot teplého a studeného místa měřeného objektu. Tento rozdíl je směrodatný. Pro analýzu těchto rozdílů teplot je důležité vytvořit teplotního profil rozložení teplot (graficky lze vidět rozdíly teplot) a taky histogram rozložení teplot (procentuální poměr teplé a studené části).

Na základě výše popsaných informací lze pak rozhodnout, zda se vyplatí provést celkové zateplení objektu nebo jiným řešením snížit tepelné zráty (aby to bylo ekonomicky výhodné). Většinou je nutné provést taky termovizní vyšetření interiéru domu pro zjištění detailů prostupu chladu, stanovení vnitřní teploty a vlhkosti vzduchu. Toto jsou další informace, které jsou důležité pro celkové posouzení objektu.

Na základě výše uvedených informací je zřejmé, že pouhý termosnímek bez podrobné analýzy má nízkou vypovídající hodnotu ( je to jen hezký barevný obrázek), který je možno zkreslit metodou posunutí teplotního rozsahu (jak jsem psal na začátku ohledně teploty okolí). Málo významná místa se mohou jevit tragicky a naopak, než je to ve skutečnosti. Proto nemůžete porovnávat jakékoliv snímky s vašimi naměřenými. Na internetu jsou termosnímky, které jen ukazují, kde mohou být problémy, ale jak velké, to z nich nevyčtete.

25.2.2010

Dobrý den,

máme byt v 8. patře panelového domu pod dvouplášťovou střechou s valbou, dům je zateplen, okna jsou již vyměněna za plastová. V bytě se však stále potýkáme s plísní a to v místech, kde končí stěna a začíná strop (ten zlom - \"vnitřní hrana\"). Čím to může být způsobeno? Je možné provést termovizní měření, když máme dvouplášťovou střechu (máme podezření, že část střechy, která přesahuje přes atiku, není dobře zaizolovaná a možná není ani zateplená)? Navíc když střechu firma dělala, tak zateplení bylo právě až po atiku, ale kvůli té valbě část zateplení odstranili.

Děkuji za odpověď. Hanka

Dobrý den.

Ano, tento problém je dobře měřitelný termovizní kamerou. Měření se provádí v interiéru a je potřeba diagnostikovat prostup chladu v kritickém místě. Místo musí být studenější než okolí a to pod hodnotu rosného bodu, aby v těchto místech docházelo ke kondenzaci vlhkosti. Termovizní měření většinou odhalí i zdroj potíží (věnec domu, špatně provedená tepelná izolace, případně jiný tepelný most). K prochlazení místa stačí i docela malá netěsnost v izolaci a při nižších teplotách venkovního vzduchu nebo vyšší koncentraci vlhkosti v místnosti pak dochází k tvorbě plísní. Pokud máte možnost, nechte si provést termovizní měření s měřením koncentrace vlhkosti vzduchu co nejdříve, protože s příchozím oteplením vaše problémy vymizí a objeví se opět v zimních měsících.

12.10.2009

Dobrý den,

chtěl bych se zeptat, jestli je šance lokalizovat termokamerou dřevokazný hmyz - zřejmě červotoč, tesařík - v dřevěné zárubni, který se projevuje pouze „akusticky“, ale vzhledem k rezonanci v celé délce, takže poslechem ho není možno určit.. Průřez zárubně je cca 20 x10 cm. Podotýkám, že se jedná o interiér.

Děkuji.

Dobrý den.

Bohužel ne. To by musel hmyz vydávat tolik tepelné energie, že by proteplil postižené místo v zárubni. Pak by takové místo šlo vidět pomocí termokamery (termokamera snímá pouze teplotu povrchu).

28.9.2009

Dobrý den.

Chci se zeptat, jestli nějaká norma, popř. předpis, stanovuje hloubku uložení izolačního dvojskla do rámu (u plastových oken).A další dotaz - gumové těsnění po obvodu skla, musí mít stejnou výšku na venkovní i vnitřní straně nebo z vnitřní strany může být níže.

Děkuji.

Dobrý den.

Žádná norma nepředepisuje výrobci oken, jaká má být hloubka uložení skla v rámu. Existuje několik druhů profilů, z kterých se plastová okna vyrábějí a je na výrobci a jeho technickém řešení, aby dané okno splňovalo normu ČSN EN 73 0540. Tato norma stanovuje tepelně-izolační požadavky na budovu (obvodové zdivo, dveře, okna, ...) a to nejen z hlediska energetických bilancí, ale i vlivu vlhkosti na prostředí budovy a konstrukční prvky budovy. V podstatě norma říká, jaké tepleně-izolační vlastnosti má mít okno a je na výrobci, jakým způsobem toho dosáhne. V dnešní době jsou okenní profily i konstrukce oken již na takové úrovni, že tyto předepsané parametry splňují.

V praxi se setkávám s problémy, které se netýkají konstrukce oken, ale s nedostatečně kvalitním zabudováním okna (ostění, parapety).

Každý slušnější výrobce plastových oken má na svých webových stránkách popis profilů a technického řešení oken. Doporučuji si tento prospekt prostudovat a pokud máte nějaké podezření, že výrobce dodal okno nekvalitně provedené, můžete to reklamovat.

26.7.2009

Zdravím Vás ,

je možno termovizi odhalit prosakovaní vody někudy přes izolaci balkonu aby šlo lokalizovat místa průniků ?

Dobrý den.

Bohužel ne. Pro měření pomocí termovize je nutné, aby postižené místo bylo teplotně odlišné od svého okolí. Voda, která prosakuje, má většinou teplotu svého okolí a na termogramu by toto postižené místo splývalo se svým okolím. Většinou viditelné místo, kde voda prosakuje, bývá jen důsledkem nějaké příčiny, která může být dosti vzdálena (voda může stékat po nepropustné vrstvě).

25.6.2009

Dobrý den,

provádíme zateplení zavěšeného sádrokartonového stropu izolací ISOVER DOMO 20 a máme obavy,aby mezi spoji nedocházelo k tepelným mostům,dají se před zaklopením sádrokartonem nějak tyto mosty odhalit?

Děkuji.

Dobrý den.

Ano, pomocí termokamery lze určit místa s nedostatečnou izolací, ale pouze za předpokladu, že venkovní teplota je pod 5°C, aby docházelo k ochlazování problémových míst v objektu. Termokamerou lze vyhodnocovat teplotní rozdíly a v létě to bohužel nejde, protože teplotní rozdíl je velice malý.

Při pokládce izolace dbejte na to, aby jednotlivé pásy izolace přesně doléhaly k sobě, zvláště v místě styku několika pásu izolace. Jakákoliv nepřesnost nebo tenčí vrstva (poškozený kraj nebo roh role izolace) se pak projeví ochlazováním daného místa. Při vyšší koncentraci vlhkosti  může v těchto místech docházet výskytu vlhkosti a může se tvořit plíseň.

Pro ukázku uvádím několik termosnímku, kde izolace stropu nebyla položena s důslednou pečlivostí.

Nekvalitně provedená izolace stropu
Nekvalitně provedená izolace stropu
Nekvalitně provedená izolace stropu
Nekvalitně provedená izolace stropu

 

11.4.2009

Dobrý den.

Chci se zeptat, kdy je vhodné provést měření úniků tepla termokamerou - před zateplením nebo po zateplení domu? Jaké musí být počasí pro měření?

Děkuji.

Dobrý den.

Každopádně je vhodné provést měření před samotným zateplením domu a to z docela prostého důvodu. Zjištěná problémová místa (tepelné mosty, výskyt vlhkosti, vady v obvodovém zdivu, ...) je možno ještě vyřešit. Po zateplení pak bude mnohem složitější řešit případné nedostatky.

Pro měření úniků tepla termokamerou je doporučený rozdíl mezi teplotou uvnitř objektu a venkovní teplotou minimálně 15°C. Během měření nesmí pršet nebo hustě sněžit. Měření se provádí v ranních hodinách, kdy slunce ještě neohřívá obvodové zdi budovy. Pokud je zataženo,může se provádět měření i během dne.

Jestliže objekt ještě není zateplený, tak se pořizují termosnímky obvodového zdiva a pak se provádí průzkum uvnitř objektu s pomocí vlhkostní sondy a hledají se problémová místa. Pokud je objekt již zateplený, tak se provádí měření jen uvnitř budovy. V tomto případě se hledají problémová místa, která vznikla nedůsledně provedeným zateplením. Zpráva pak většinou slouží jako podklad pro reklamační účely.